Městský park, pavilon, na zahradním průčelí dvě kariatydy, ženské figury s vavřínovým věncem na hlavě, antikizující oděv. Figura vlevo má přes hlavu přetaženou lví kůži, v levé ruce drží věnec. Figura vpravo, v pravé ruce vavřínový věnec, v levici klasy.
Villa Stockhausen (Lignerschloss) am Loschwitzer Elbufer, erbaut für den Baron von Stockhausen. Nach verschiedenen anderen Eigentümern übernahm 1906 der Fabrikant Karl August Lingner das Gebäude uns ließ von Wilhelm Kreis die Innenräume umgestalten. In der Nachkriegszeit wurde das Schloss zunächst als Studentenwohnheim genutzt, später als "Klub der Intelligenz".
Pískovcová socha stojící ženy, v levé ruce drží váhy, v pravici meč., Hnojil, A., Josef Max, Praha 2008., and Fišer 2011#. (http://socharstvi.info/realizace/spravedlnost/ (22. 1. 2013).
Klasicistní zámek s terasami a kolonádou na břehu Labe. and Schloss Albrechtsberg am Loschwitzer Elbufer, erbaut für den preussischen Prinzen Albrecht von Hohenzollern. Nach Plänen von dem preußischen Landbaumeister Adolf Lohse wurde Schloss Albrechtsberg von 1850 bis 1854 gebaut. Schloss Albrechtsberg wurde mit einem Mittelrisalit und zwei Ecktürmen errichtet und umfast 100 Zimmer. Die Terrasse die bis zum Elbufer reicht, erinnert in der Gestaltung an eine Terrassenanlage der Villa d'Este in Tivoli. Der Park wurde durch den ebenfalls preußischen Gartenbaumeister Eduard Neide (1818–1883) entworfen und angelegt unter Führung des königlichen Hofgärtners Hermann Sigismund Neumann (1823–1880), der später den Waldpark Blasewitz entwarf. Er ist in unterschiedliche Landschaftsbereiche gegliedert. Über einen Viadukt ist die Vorfahrt zum römischen Bad möglich. Aus der nahen Dresdner Heide werden die, bis auf das römische Bad ganzjährig betriebenen, Wasserspiele in den Wasserbecken, dem Teich und dem künstlichen Wasserfall gespeist.
Čtyřpodlažní nájemní dům, ve výplni dřevěných vchodových dveří vysoký reliéf. Dvě stojící ženské figury. Nalevo mladá dívka, přetahuje si nad hlavu draperii, napravo dívka, v pravé ruce zdvižené nad hlavu věnec z plodů, levá ruka drží draperii na pravém boku., Demsky 1999, s. 256., and Ženský akt s věncem plodů je variací na mramorovou sochu Venuše (Venus Urania / Pudica, Uffizi, 1.44cm), objevenou roku 1656, od roku 1688 vystavenou v Uffizi v galerii Tribuna (Haskell-Penny 1981, č.k. 88).
Čtyřpodlažní nájemní dům, ve výplni dřevěných vchodových dveří vysoký reliéf. Dvě stojící ženské figury. Nalevo mladá dívka, přetahuje si nad hlavu drapérii, napravo dívka, v pravé ruce zdvižené nad hlavu věnec z plodů, levá ruka drží drapérii na pravém boku., Demsky 1999, s. 256., and Ženský akt je variací na mramorovou sochu Venuše (Venus Urania / Pudica, Uffizi, 1.44cm), objevenou roku 1656, od roku 1688 vystavenou v Uffizi v galerii Tribuna (Haskell-Penny 1981, č.k. 88). Již krátce po svém objevení bylo patrně její gesto a postoj inspirací pro francouzského sochaře Pierra Legrose ml., který v letech 1685 - 1689 vytvořil sochu Venuše vystupující z lázně pro zámecký park ve Versailles.
Hlavní sál v prvním patře, v kupoli nástěnná malba - čtyři fikurální kompozice ve štukových kartuších, alegorie čtyř světadílů - Afrika, Amerika, Asie a Evropa., Poche 1980#, 78-80., Vlček 2001#, 413., and Ferdinand I. rakouský, později císař Přemalba původních kompozic, jejichž autorem byl patrně V. V. Reiner.