Ležící nahý muž, tělo ovijí had. and Trójský kněz Láokoón varoval Trójany před nebezpečím plynoucím z koně, kterého zanechali Řekové po bojích u jejich města. Bohové však zasáhli v podobě dvou hadů, kteří kněze zardousili včetně jeho dvou synů. Trójané, kteří si tento výjev vyložili jako znamení bohů, vtáhli koně do města a tím sami způsobili jeho záhubu.
Bydžovská, Srp 2006#, s. 113-132, obr. 106. and V letech 1957-1959 vznikl rozsáhlý soubor abstraktních děl, která Šíma pojmenoval Orfeus. S námětem souvisel dopis, který Šíma zaslal Jiřímu Kolářovi, v němž objasňuje, co chtěl zachytit. Byly to vibrace světla (srov. Šmejkal 1988, pozn.3, s. 278).
Fontána v podobě chrámku, na jehož vrcholu je umístěna socha Neptuna (vousatý muž s trojzubcem a rybou v ruce). Stavbičku v podobě kruhového chrámku se sochou na kopuli dal zhotovit hrabě Péter Bodor v Marosvásárhely v Transylvánii. Původně se jednalo o mechanickou hříčku, voda poháněla strojek, díky němuž se socha otáčela a hrací hodiny odměřovaly čas. Když se poškodil mechanismus, byla stavba roku 1911 stržena, ale v roce 1935 hrabě Domokos Teleki dal postavit její repliku na Margaretině ostrově. Nová fontána se také točila a hrála, v roce 1944-45 však byla zničena, v roce 1954 znovu rekonstruována (Pfannl Egon), nyní se již neotáčí a nehraje. and Buza 1994, s. 53 - 56.
Fontána v podobě chrámku, na jehož vrcholu je umístěna socha Neptuna (vousatý muž s trojzubcem a rybou v ruce). Stavbičku v podobě kruhového chrámku se sochou na kopuli dal zhotovit hrabě Péter Bodor v Marosvásárhely v Transylvánii. Původně se jednalo o mechanickou hříčku, voda poháněla strojek, díky němuž se socha otáčela a hrací hodiny odměřovaly čas. Když se poškodil mechanismus, byla stavba roku 1911 stržena, ale v roce 1935 hrabě Domokos Teleki dal postavit její repliku na Margaretině ostrově. Nová fontána se také točila a hrála, v roce 1944-45 však byla zničena, v roce 1954 znovu rekonstruována (Pfannl Egon), nyní se již neotáčí a nehraje. and Buza 1994, s. 53 - 56.
Strop sálu Předků: alegorie života lidu jižní Moravy., Gajdoš 1973#., Hosák 1981#, 153-156., Samek 1999#, 482-490., and Zámek byl za II. světové války zničen, původní malby na stropě Sálu předků se nedochovaly. Bohatá nástropní malba z doby po roce 1719, kde byly též antické náměty, se dochovala jen částečně v předválečné fotografické dokumemntaci. Malba R. Gajdoše v duchu socialistického realismu s alegorickými prvky rokoka (v oblacích letící figura, rozhazující z rohu hojnosti květiny a alegorické zobrazení žen s obilnými klasy, atributy hojnosti).