Halančíci rodu Nothobranchius jsou přizpůsobeni životu v periodických vodních tůních v afrických savanách. Období sucha přežívají v embryonální fázi vývoje. V současné době se rozeznává přes 60 druhů halančíků rodu Nothobranchius, kteří žijí v travnatých savanách a řídkém sezonním lese v širokém pásu východní Afriky. Druh N. furzeri se stal modelovým organismem pro výzkum stárnutí a věnují se mu v několika laboratořích v Evropě, USA a Asii. Náš výzkum se zaměřuje hlavně na evoluční ekologii tří druhových komplexů tohoto rodu v oblasti jižního a středního Mosambiku., Killifish from the genus Nothobranchius are adapted to temporal pools in African savannahs. They survive the dry phase as dormant eggs and develop rapidly after the onset of rainy season. There are about 60 species of Nothobranchius distributed throughout Eastern Africa. One species group became a model for studies on ageing. Our current field and laboratory research on annual Killifish from Mozambique is reviewed and particular studies on their ecology and evolution are highlighted., and Martin Reichard.
Apostasioideae jsou nejmenší, vývojově nejpůvodnější a současně nejméně prozkoumanou podčeledí vstavačovitých (Orchidaceae). Vyskytují se ve dvou rodech a 17 druzích v podrostu tropických lesů v jihovýchodní Asii. Od ostatních orchidejí se liší mj. specifickou květní morfologii a pylovými zrny nespojenými v brylky. Studium jaderného genomu ukázalo, že Apostasioideae mají jedny z nejmenších genomů mezi orchidejemi a jejich DNA je velice bohatá na adenin a thymin. Skupina je mimo svoji domovinu prakticky nepěstovatelná a chybí proto i ve velkých specializovaných sbírkách., Apostasioideae is the smallest, least specialized orchid subfamily, which is still largely unexplored. It encompasses 17 terrestrial species in two genera native to tropical rain forests of SE Asia. They differ from other orchids in their unique floral morphology and pollen shed in monads. Our flow cytometric analyses showed that apostasioids possess very small genomes with a considerable proportion of adenine and thymine. The lack of information stems at least partly from their extremely difficult cultivation outside native areas., and Jana Jersáková, Jan Ponert, Pavel Trávníček, Jan Suda.
Long-term multidisciplinary research has significantly advanced our understanding of the Krkonoše Mts. arctic-alpine tundra. Three tundra zones (cryo-eolian, cryo-vegetated and niveo-glaciated) are recognized and can be found on the highest summits, etchplains of the western and eastern parts of the mountains and in glacial cirques on both sides of the state border. The arcticalpine tundra of the Krkonoše Mts. is one of the major centres of geobiodiversity in the context of Central European mountains. and Jan Štursa.
Tento článek přibližuje čtenáři svět prvních portugalských mořeplavců a jejich setkání s exotickou faunou Asie v 16. století. Důraz klade především na nosorožce a slona, ale neopomíjí ani další živočichy a věnuje se i původu některých drahocenných orientálních látek živočišného původu, pro Evropany dlouho neznámému. Text bohatě využívá citací z pramenů., This article presents the world of the first Portuguese navigators and their encounters with exotic Asian fauna in the 16th century. It primarily highlights the rhinoceros and elephants, but does not omit other animals. It also focuses on the sources of some valuable oriental substances of animal origin, which was unknown to Europeans for a long time., and Karel Staněk.