dle překladu Heydukova upr. Karel Knittl, Dva a více sólových hlasů s doprovodem klavíru či jiného sólového nástroje., Názvy písní:
Jen přál bych si slovem projevit ;
Loučení se ptactva ;
Pozdrav ;
V jeseni ;
Národní ;
Sněženky a kvítka ;
Nedělní jitro ;
Mezi klasy ;
Píseň z Ruy Blas ;
Jak mohu býti veselou? ;
Večerní píseň ;
Plavba ;
Suleika a Hatem ;
Žalm 95. V jeho ruce vše jest zem co rodí máť ;
Z "Chvalozpěvu": Já Pána čekal jsem ;
Z "Eliáše": Sion rozpíná paže své ;
Z motetta op. 39, č. 3: Kam jste, ach, kam jste je dali? ;
Z "Athalie": Ó, jak šťastno dítko jest, and Autoři:
Eichendorff, Joseph von, 1788-1857 ;
Hoffmann von Fallersleben, August Heinrich, 1798-1874 ;
Heine, Heinrich, 1797-1856 ;
Klingemann, C. ?? ; ;
Uhland, Ludwig, 1787-1862 ;
Burns ?? ;
Hugo, Victor, 1802-1885 ;
Kaufmann, Ph. ?? ;
Goethe ??
Vasco da Gama sní o objevné plavbě do Indie. Vlivem mocného soka je však uvržen do žaláře a přichází o milovanou Inez. Indická princezna Selika, již Vasco koupil jako otrokyni, ho z lásky zachrání a ukáže mu bezpečnou cestu okolo Afriky. Premiéra 28.4.1865 v pařížské Opeře. Česky opera v tomto překladu zazněla poprvé v ND v Praze 6.6.1884.
Libreto odehrávající se v Egyptě za vlády faraónů. Etiopská princezna Aida jako zajatá otrokyně miluje Radama, který je vojevůdcem Egypta v boji proti její milované vlasti. Soupeřkou v lásce je jí osudově žárlivá egyptská princezna Amneris. Koncept příběhu Aidy pochází od francouzského egyptologa Augusta Mariette. Camille du Locle ho částečně upravil a nabídl Giuseppe Verdimu, u něhož si egyptský vicekrál Ismail I. objednal zkomponování opery. August Mariette dohlížel na scénu, kostýmy a rekvizity chystané opery. Kvůli nim se dokonce pozdržela původně plánovaná premiéra, protože byly zadrženy v Prusy obležené Paříži. Slavná premiéra se v Káhiře 24.12.1871 konala bez přítomnosti Verdiho, který za skutečnou premiéru považoval až tu před milánským publikem 8.2.1872 pod taktovkou Franca Faccia a s Terezou Stolzovou v titulní roli. Česká premiéra se konala 15.2.1884 v ND v Praze za řízení Mořice Angera.
Přítisk: Hellwald, F. von: Afrika. Atlantický ocean. Polární krajiny. Australie. V Praze, Urbánek, asi 1883. S. 504 - 777. (Fr. Hellwalda Země a obyvatelé její).
I. jednání : č. 1-9, hudbu složil Jindřich Káan z Albestů , napsali V. Beneš a Bohum. Forman, [II. a III. jednání nebylo vydáno], and Skladby pro čtyřruční a víceruční klavír
Český překlad libreta inspirovaného románem Život bohémy od Henri Murgera popisuje postavy a život bohémské umělecké Paříže. Děj opery se soustředí na bolestný příběh lásky básníka Rudolfa a půvabné, ale těžce nemocné Mimi. Světová premiéra se konala pod taktovkou A. Toscaniniho 1.2.1896 v Teatro Regio v Turíně, česká premiéra pak v Národním divadle v Praze 27.2.1898.
Obsah díla a veršované libreto k Fibichově opeře zpracoval podle Shakespearovy hry básník a překladatel J. Vrchlický. Důraz je v libretu kladen na pohádkovost příběhu a na vykreslení ušlechtilosti Prosperovy v kontrastu s nízkostí Kalibanovou. Opera měla premiéru v Národním divadle v Praze 1. 3. 1895.
Libreto k pohádkové zpěvohře pro děti o dvou částech: V Krkonoších, Na dvoře královském. Krakonoš obdaruje moudrého Jirku kouzelnou píšťalkou, která uzdraví i smutnou princeznu, sám Jirka však zůstane věrný horám. Určeno zejm. pro amatérské soubory.
Libreto k původní české opeře. Její děj se odehrává v exotickém prostředí Černé Hory na půdorysu politického a náboženského konfliktu mezi Čenohorci a Turky, ztvárněném v příběhu o zradě, věrnosti a lásce k vlasti. Opera byla poprvé provedena v Prozatímním divadle v Praze 11. října 1881.
Obsah a text libreta ke Kovařovicově opeře na motivy francouzské předlohy a v úpravě Emanuela Züngela. Lehká konverzační hra se točí kolem manželské rozepře Gabriely a Raoula a nemalou úlohu v ní sehraje markýza, Raoulova tchýně. Opera zazněla poprvé v představení, jehož druhou polovinu tvořila inscenace Adamova baletu Giselle, 11. února 1886 za řízení autora hudby K. Kovařovice. Dirigentem repríz byl M. Anger.