Boseova-Einsteinova kondenzace (BEC) má dlouhou a bohatou historii, jejíž počátky sahají do poloviny dvacátých let minulého století. V tomto článku si ji krátce projdeme a připomeneme si některé etapy vývoje fyziky, které umožnily naše úspěšné bádání BEC v plynech. Pak probereme, co všechno takové hledání obnášelo. V diskusi půjdeme nad rámec obvyklého technického popisu a pokusíme se zodpovědět určité otázky, jež dnes často slýcháváme, ale o nichž se ve svých dosavadních publikacích nezmiňujeme. Jsou to otázky typu: Jak jste na ten nápad přišli a proč jste se ho rozhodli uskutečnit? Věděli jste, že se to podaří? Jak dlouho vám to trvalo a proč? Pojednáme o některých svých oblíbených experimentech, které jsme v BEC prováděli. Nakonec se ještě krátce zmíníme o tom, proč si optimisticky myslíme, že BEC může být dosaženo s téměř libovolným druhem atomů, jež lze v magnetickém poli zachytit. V celém článku se pokoušíme vysvětlit, čím je Boseova-Einsteinova kondenzace v zředěném plynu tak zajímavá, jedinečná a experimentálně náročná., Eric A. Cornell a Carl E. Wieman ; přeložil Ivan Gregora., and Obsahuje bibliografické odkazy
Mnohočásticové soustavy vzájemně interagujících fermionů (např. atomová jádra) vykazují řadu bosonových vlastností. Jejich původ lze hledat jak v interakcích, které fermiony svazují do párů, tak v kvantování vibračních a rotačních kolektivních módů pohybu. Interakce bosonových a fermionových stupňů volnosti mohou představovat faktickou realizaci supersymetrie v mnohočásticové fyzice. O přesný mikroskopický popis těchto jevů se snaží techniky bosonového mapování., Pavel Cejnar., and Obsahuje seznam literatury