Two fragments of lustre-glaze tableware excavated at the Týn merchant inn in the Staré-Město quarter of Prague, the archaeological deposition context of which may be dated into the turn of the 13th and 14th century, represent products of Andalusi pottery workshops of 12th and early 13th centuries. The route by which this tableware service came to Prague is difficult to trace. It seems most logical to link the introduction of this luxury pottery with the wave of Andalusi products, especially precious textiles, supplying the highest circles of Bohemian society roughly between 1250 and 1320. This commercial operation might have followed up the trade ventures of Andalusi-oriented entrepreneurs furnishing customers of western Europe along the Atlantic coast with luxury items originating in Andalusi production plants. An alternative to this idea is represented by the possibility that the vessels came to Prague in the baggage of some of its Jewish residents. and Dva zlomky přepychové stolní keramiky s lustrovou glazurou, nalezené při výzkumu Týnského dvora v Praze v archeologickém kontextu uloženém nejspíše na přelomu 13. a 14. stol., představují výrobky andaluských dílen almohádského období Iberského poloostrova a byly zhotoveny nejspíše ve 12. či raném 13. století. Rekonstruovat cestu tohoto přepychového stolního servisu z Andalusie do Prahy není jednoduché. Nejlogičtější řešení tu představuje myšlenka transportu v důsledku almohádského obchodu se zeměmi západní Evropy podél jejího atlantického pobřeží až do oblasti Severního a Baltského moře. Druhou a stejně dobře představitelnou alternativu představuje přivezení souboru luxusního stolního zboží některým z židovských obyvatel středověké Prahy.
Příspěvek se snaží ukázat, jaký dopad mělo poznávání přírody Nového světa na utváření specifických podob raně novověké vědecké kooperace a vědy obecně. Záměrem textu je prezentovat originální metody (expedice, dotazníky) a formy vědění (historiae naturalis, botanické katalogy), které v souvislosti s kooperativním poznáváním Nového světa především ve Španělsku vznikaly a jež v soudobé Evropě neměly obdobu. Studie tak chce poukázat na význam, který mělo poznávání Nového světa Španěly v procesu tzv. vědecké revoluce, resp. proměny vědecké praxe i teoretických epistemologických schémat., This article attempts to show which effect and consequences the exploring of the New World nature on the formation of specific forms of early modern scientific cooperation and science in general had. The aim of the text is to present original methods (scientific expedition, questionnaires) and forms of knowledge (Historiae naturalis, botanical catalogs), which in the context of cooperative discovering the New World originated particularly in Spain and which were unprecedented in Contemporary Europe. Thus the study wants to point out the role of exploring of the New World by Spaniards in the process of so-called scientific revolution, respectively the changes in scientific practice and theoretical epistemological schemes., and Jana Černá.
The article is a continuation of the author’s paper given at the professional conference on historical collections in Olomouc in 2013, which was published in the proceedings of the conference, Bibliotheca Antiqua.1 The author has corrected and expanded some of the data on the life story of Count Pötting on the basis of information from Pötting’s handwritten
Diary from 1664–1674 (Diario del conde de Pötting, embajador del Sacro Imperio en Madrid). She provides an overview of the books that are known to have formed part of Pötting’s book collection (26 manuscripts, mostly codices comprising more units, and 46 printed books from the 16th and 17th centuries have been recorded as yet).