Institute of Art History of the ASCR in cooperation with British Archeological Association organized between 7th-12th July 2006 session, that had the character of an international conference, the topic was Medieval Art and Architecture in Prague and Bohemia. The lectures were completed by excursions into main Czech medieval monuments, such as Prague centre, Karlstejn Castle and Kutna Hora Centre. and Klára Benešovská.
Tato studie se věnuje komentářům a glosám k první kapitole druhé knihy Boethiova Úvodu do aritmetiky, jejímiž autory v poslední čtvrtině 10. století byli Gerbert z Aurillacu (Scholium ad Boethii Arithmeticam Institutionem l. II, c. 1), Abbo z Fleury (komentář ke spisu Calculus od Viktorina z Akvitánie, tzv. De numero, mensura et pondere), Notker z Lutychu (De superparticularibus) a anonymní autor textu De arithmetica Boetii. Studie sleduje dva hlavní cíle: nejprve upozorňuje na to, že Boethiův text o převodu číselných posloupností na stejnost lze interpretovat dvěma rozdílnými způsoby, následně se zaměřuje na využití této problematiky v dalších svobodných uměních a při hraní deskové hry rithmomachie., This paper deals with commentaries and glosses to the first chapter of the second book of Boethius’s Introduction to Arithmetic written by Gerbert of Aurillac (Scholium ad Boethii Arithmeticae Institution l. II, c. 1), Abbo of Fleury (commentary on the Calculus of Victorius of Aquitaine, the so-called De numero, mensura et pondere), Notker of Liège (De superparticularibus) and by the anonymous author (the text De Arithmetica Boetii) in the last quarter of the 10th century. This paper follows two main topics: firstly, Boethius’s work implies possibility of double interpretations of converting numerical sequences to equality; secondly, applications of this topic in other liberal arts and in playing board game called rithmomachia., and Marek Otisk.
Před 50 lety, ve dnech 27.-28. května 1963, se v liblickém zámku konala konference o díle Franze Kafky. Šlo o význačnou událost, jež měla dosah nejen vědecký, nýbrž také kulturně-politický. Náběhy k pozitivnějšímu vnímání Kafkova díla zaznamenáváme již v druhé polovině 50. let, kdy vychází studie Ivana Dubského a Mojmíra Hrbka O Franzi Kafkovi (Nový život 1957, č. 4, s. 415-435). Rok nato se objevuje román Proces v překladu Pavla Eisnera a studie Pavla Reimana Společenská problematika v Kafkových románech (Nová mysl, č. 1, 1958, s. 52-63). and Roman Kanda.
Ve velkém sále centrální budovy Bulharské akademie věd v Sofii se 11. listopadu 2014 uskutečnila vědecká konference Konstantin Ireček: istorik, dǎržavnik, obštestvenik, memoarist (Konstantin Jireček: historik, politik, veřejný činitel, memoárista), věnovaná 160. výročí jeho narození. Jednodenní zasedání připravily sofijské instituce Institut za istoričeski izsledvanija BAN, Nov bǎlgarski universitet a Sǎjuz na učenite v Bǎlgarija a zúčastnili se ho i badatelé z Akademie věd ČR. and Lubomíra Havlíková.