Objasnění teoretických a idových východisek zednářského světonázoru pro širší veřejnost od Alfonse Muchy, jenž byl v letech 1922-1938 nejvyšším představitelem českých svobodných zednářů., Obsahuje "Výbor publikací Volné myšlenky ČSL", and Jednotlivá hnutí podle kulturních, náboženských, rasových a jazykových zaměření (svobodní zednáři, rosenkruciáni, Volná myšlenka, skinheads, hippies).
Leonhardus a Portu Mauritio, Sanctus., Obsahuje přívazek: Vroucná pobožnost na slavnost porcynkule nazvané, Obsahuje přívazek: Horlivé modlitby při mši svaté ke cti a chvále sv. Anny, Obsahuje přívazek: Pobožné vzdechnutí k sv. Salvatoru, Obsahuje přívazek: Modlitba k sv. Floriánu, Obsahuje přívazek: Horlivá modlitba k sv. Antonínu z Padue, Obsahuje přívazek: Horlivé modlitby k svatým čtrnácti pomocníkům, Obsahuje přívazek: Loučení se sv. Janem a Ivanem, Obsahuje přívazek: Modlitba k jazyku Kristovému trním probodnutému, Obsahuje přívazek: Svatý zlatý Otče náš, Obsahuje přívazek: Vroucná pobožnost k sv. Josefu, Obsahuje přívazek: Modlitba k sv. Panně Barboře, Obsahuje přívazek: Duchovní kšaft, každý večer říkati, užitečný, Obsahuje přívazek: Duchovní stráž = modlitby k dvanácti sv. patronům..., Obsahuje přívazek: Horlivá modlitba k ukřižovanému Pánu Ježíši Kristu na Hoře Tábor, Obsahuje přívazek: Tři vroucné modlitby k nejsvětějším pěti ranám Ježíše Krista, Obsahuje přívazek: Vzbuzení třech nejpotřebnějších božských ctností..., Obsahuje přívazek: Zpěv v milostivém létě, Obsahuje přívazek: Nová píseň k Panně Maryi, Obsahuje přívazek: Loučení s Pannou Marií..., Obsahuje přívazek: Výborné modlitby loučící se s Rodičkou Boží..., Obsahuje přívazek: Chválozpěv k Panně Marii, Obsahuje přívazek: Denní pobožnost k Panně Marii, Obsahuje přívazek: Pobožnost k sedmi bolestné Panně Marii, Obsahuje přívazek: Horlivá píseň ke cti a chvále Marie Panny Svato-Horské, Obsahuje přívazek: Modlitba k sv. Anně, Obsahuje přívazek: Modlitba k blahoslavené Panně Marii, and K04779
The starting point for the research project pointed out in this article is the assumption that not only ideas, religion and ideologies but also technical connoted consumer goods could be characterized by socio-cultural qualities. The term “socio-cultural” implies cultural potential in the understanding of contextualization in a world of meaning on the one hand and the social potential of integration in posttraditional communities, i. e. small lifeworlds on the other hand. The article argues from a sociological perspective (highly influenced by Erving Goffman’s dramatological approach) viewing not firstly from the society point of view but consequently from that an individual, characterized by natural artificiality (Helmuth Plessner). and Michaela Pfadenhauer.
Nostalgia is a characteristic of our time, and it extends more and more also to technology. Rapid technological change is as well a cause of modernisation and related social developments as a cause of reluctance to new technologies and nostalgic longing for the past. Good examples for this phenomenon are media technologies. As media are part of the world of our everyday life they are also object of personal memories. Changing and developing in the flux of time, they are no more what they used to be in a former stage of our life. Therefore they form part of an expanding culture of memory, with aspects of musealization and nostalgia. This nostalgia of the media does not only extend to the material remains (media archives, personal collections etc.) but also to their specific way of appearance and representation, the way they let us see the world generated by them. Media do increasingly devote themselves to this nostalgia of the media, which means that they rely to different historic versions of themselves or of other media. Therefore nostalgia of the media in the media is a way of self-reference of the media, because media refer to themselves as subject to historic development, remembrance, oblivion, destruction etc. But nevertheless a nostalgic attitude towards media technologies, as in the case of other technologies as well, does not exclude openness for new technological developments, but may also very well coexist with the latter. and Andreas Böhn.
Zpráva z koference / Conference report: Tělesnost a autonomie: bioetika v občanské společnosti Workshop Filosofického ústavu AV ČR, Praha, 9. prosince 2011. and Jana Dlouhá.
Článek pojednává o koncepci geneze novověku, kterou Hans Blumenberg představil ve svém díle Legitimita novověku (1966) a kterou dál rozpracovával a doplňoval v dalších dílech. Článek je rozdělen do pěti oddílů. První velice stručně představuje obecné rysy Blumenbergovy filosofie, zejména jeho pojem ulehčení od absolutna. Druhý oddíl představuje Blumenbergovo pojetí gnoze a křesťanskou reakce na gnozi. Blumenberg je totiž přesvědčen, že novověk vznikl jako druhé překonání gnoze, které bylo úspěšnější než první překonání provedené křesťanstvím. Třetí oddíl vysvětluje Blumenbergovu myšlenku návratu gnostického skrytého Boha v pozdně středověkém nominalismu. Čtvrtý oddíl ukazuje způsoby, jimiž se podle Blumenberga ustanovil novověk jako druhé a úspěšné překonání gnoze – především za pomoci masivního rozvoje vědy a techniky. Pátý oddíl obsahuje kritické výhrady vůči Blumenbergově koncepci a rovněž ocenění aktuálnosti jeho filosofie pro dnešní diskuse o povaze raně novověké filosofie., This paper deals with the concept of the genesis of the modern age as introduced by Hans Blumenberg in his book The Legitimacy of the Modern Age (1966) which he elaborated on and complemented in his later writings. The paper is divided into five sections. The first very briefly presents the general features of Blumenberg’s philosophy, especially his notion of “relief from the absolute”. The second section introduces Blumenberg’s concept of gnosis and of the Christian responses to gnosis. Blumenberg was convinced that the modern times emerged as the second overcoming of gnosis which was more successful than its first overcoming by Christianity. The third section introduces Blumenberg’s idea of the recurrence of the hidden gnostic God in late medieval nominalism. The fourth section presents ways in which the modern age, according to Blumenberg, emerged as the successful overcoming of gnosis – especially with the help of the amazing development of science and technology in the early-modern period. The fifth section contains some critical reservations about Blumenberg’s theory. Nevertheless it also appreciates the relevance of Blumenberg’s philosophy for today’s discussion about both the nature and the history of early modern philosophy., and Špelda Daniel.
In this study we concentrate on the reasons for the focus on the therapeutical potential of philosophy in the current period. Among the key causes of the renewed and growing interest in the therapeutical perception of philosophy we give special weight to opportunities stemming from the development of interdisciplinarity and the ever-closer relations of philosophy with certain therapeutical approaches, as well as the confrontation of philosophy with socio-economic and utilitarian pressures in society and the problematising of the task and justification of philosophy in the context of other scientific enterprises. In the study we attempt to indicate some therapeutical aspects of philosophy and philosophising (such as the satisfying function of knowledge, the satisfying aspect of caring about and sharing problems with others, together with the need for the practical application of the findings and the practical aspect of wisdom), which predispose philosophy to the development of its therapeutical potential of philosophy as therapy by thought., Andrej Démuth., and Obsahuje poznámky a bibliografii