Druhý svazek pojednává o osudech táborské chudiny od založení Tábora jako střediska revolučního hnutí na českém venkově na jaře 1420. Rozebírá chiliastickou revoluční ideologii táborské chudiny, zorganisování táborského vojska, Žižkův příchod a vzestup táborské bojové slávy, vítězství na Vítkově i další úspěchy až po pád moci táborské chudiny roku 1421. Těžištěm práce podle autora je prokázat existenci táborské chudiny, ukázat smysl jejího boje, hrdinské úspěchy i blouznivé vznícené cíle.
3. vydání staršího spisu "Počátky dělnického hnutí v Čechách" (1903, 1923), v němž autor podle archivních pramenů vídeňských i pražských vysledoval vývoj sociálních poměrů hlavně pražských kartounkářů od 60. let 18. stol. až po pád konstituce po r. 1848. Probírá poměry mzdové, pracovní a zaměstnanecké, otázky učednické, vznik a prosperitu ochranných spolků dělnických, původ a náplň továrenských řádů a zvláště průběh prvních bouří, stávek a demonstrací pražských tiskařů kartounů r. 1844, průběh následujících jednání úřadů s dělníky i továrníky, průběh jednání guberniálních, magistrátních i jiných komisí, které ovšem neutěšený stav textiláků nezlepšily. Ukazuje také, jak buržoasní revoluce r.1848 se vůbec nepokusila o řešení rostoucí bídy rodícího se proletariátu a jak vůbec naše první dělnické hnutí bylo ještě třídně neuvědomělé. Několik statistických přehledů vývoje kartounkářství u nás a několik dobových ilustrací doplňuje jednu z prvých studií věnovaných u nás této otázce.