Korbikula asijská (Corbicula fluminea) je jedním z nepůvodních a zároveň invazních druhů mlžů, které postupně dobývají území Evropy včetně České republiky. Korbikula pochází z jihovýchodní Asie, odkud byla introdukována zřejmě asijskými přistěhovalci do Severní Ameriky a z té po několika desítkách let (kolem r. 1980) doputovala lodní dopravou (pravděpodobně s balastní vodou) do Evropy. Na naše území pronikla Labem z Německa a byla zde poprvé zjištěna v r. 1999. V současnosti je známa z Labe, prozatím po Týnec nad Labem. Byla však již zaznamenána také v dolním toku Vltavy (po Nelahozeves, včetně plavebního kanálu Vraňany – Hořín) a Ohře (po Terezín) a překvapivě pozorována v některých menších přítocích Labe, jakým je např. potok Vlkava u Kostomlat nad Labem. Od r. 2009 je sledována neobvyklá lokalita na rozhraní středních a severních Čech, kde korbikula dosahuje zatím největší známé koncentrace na našem území. Jde o betonový kanál vedoucí vodu z odkališť Elektrárny Mělník do Labe jižně od obce Horní Počaply. Byla měřena koncentrace korbikuly na této lokalitě na několika plochách o rozměrech 50 × 50 cm a v přepočtu na 1 m2 kolísala hustota v rozmezí 1 045–4 224 živých jedinců, tedy výrazně vyšší než na jiných místech České republiky a srovnatelná s nejvyššími hustotami tohoto mlže nalezenými v Evropě., The Asian Clam (Corbicula fluminea) is native to the south-eastern part of Asia and has been introduced to other continents including Europe. In the Czech Republic it was found in 1999 and is currently known from the Elbe River and lower parts of several tributaries (Ohře, Vltava). An unusual site with the occurrence of this invasive bivalve was found in 2009. A concrete canal conducting water from the sedimentation basin of the Mělník coal power station is inhabited by a large population. The density of its population was estimated to 1 045 – 4 224 living specimens/1 m2., and Luboš Beran.
Střevlík uherský (Carabus hugaricus hungaricus) je druhem dlouhostébelných panonských stepí. Patří mezi zvláště chráněné brouky a je rovněž druhem evropsky významným. V České republice přežívá už pouze na Pouzdřanské stepi a na Pálavě. V článku shrnujeme výsledky výzkumů jeho stanovištních preferencí, demografie a mobility, diskutujeme možnosti jeho ochrany a zároveň se dotýkáme bolestivého tématu ochranářské péče o lokality tohoto druhu., The Carabus hungaricus ground beetle is a highly endangered, dry-grassland specialist listed in the EU Habitats Directive. In the Czech Republic, the beetle survives on the last two sites including the Pouzdřany steppe, and the Pálava hills. Here we report results of extensive mark-recapture studies of this species, including its habitat preference, demography, and dispersal abilities. Furthermore, we discuss the options for its conservation and conservation management of the two inhabited sites., Lukáš Čížek ... [et al.]., and Pokračování čl. na str. CXV kuléru Živy 5/2014
Fossil continental molluscs have not hitherto been regarded as reliable paleoenvironmental indicators. Little was known about their ecological requirements or their position in characteristic biomes of the Quaternary climatic cycle, for instance in the loess steppe. Only recent analyses of their assemblages in a broad environmental context have shown that they are indicative of a number of important environmental phenomena in the same way as pollen grains or vertebrate remains. and Vojen Ložek.
Průběh počasí a v dlouhodobém pohledu podnebí patří k limitujícím podmínkám pro výskyt organismů, dokladem je výskyt teplomilných a naopak i chladnomilných nebo suchomilných a mokřadních druhů na našem území. A nejde pouze o přirozená společenstva, rozdíly nacházíme i ve skladbě pěstovaných plodin. Plošnou proměnlivost ovlivňují rozdílné klimatické podmínky - kromě podnebí hrají roli také půdní vlastnosti, které i díky odlišným geologickým podmínkám jsou velmi různorodé. Podnebí je však nejdynamičtější složkou přírodního prostředí. A právě pro území České republiky je typická vysoká proměnlivost podnebí i počasí v čase. Sucho se v posledních letech vyskytuje stále častěji, což však není dáno pouze nedostatkem srážek, ale také schopností krajiny zadržet vodu. Označení „sucho“ je výraz v obecném pojetí dosti neurčitý a v různých vědních i hospodářských oborech odlišně definovaný. Sucho meteorologické je nejčastěji vyjádřené časovými a prostorovými deficity srážek, které představují prvotní příčiny výskytu tohoto jevu. Kromě množství a intenzity spadlých srážek vztažených k dlouhodobým srážkovým úhrnům pro dané místo a roční dobu stanovili mnozí autoři různé definice sucha, a to v závislosti i na dalších klimatologických prvcích (teplota vzduchu, výpar, rychlost větru, vlhkost vzduchu aj.). Sucho zemědělské (agronomické) je vyjádřeno nedostatkem vody v půdě pro zemědělské plodiny ovlivněným předchozím nebo stále trvajícím výskytem meteorologického sucha. Z hlediska vodních poměrů v krajině je pak důležité sucho hydrologické. Člověk svou činností ovlivňuje krajinu, což platí i pro území ČR, kde může časem nastat nedostatek vody, a proto bychom se při hospodaření v krajině měli zaměřit, Climate has a substantial influence on the occurrence of organisms and thanks to its high variability various communities are to be found on our territory. The last years have seen increasingly frequent extreme climatic events, including the occurrence of serious drought. To assess the occurrence of drought the moisture balance method (difference between total precipitation and potential evapotranspiration) is the most frequently used. The extent and intensity of drought also depend on water retention capacity of the landscape. In view of possible climate change (particularly increase in air temperature), more pronounced drought periods may occcur in the near future., and Jaroslav Rožnovský.
Czech Tramps, Naturalists, and the Brontosaurus Movement: Pre-November experience of the Czech environmentalist movement as a portent of ecological modernization.