The article focuses on one of the factors affecting the political representation of women: political culture. Defined as the level of egalitarian gender culture in a country as related to politics in particular, its open forms can be measured in public opinion polls. But the article focuses on two less apparent forms of differentiation between the sexes in relation to politics. The first is the different way in which each gender relates conceptually to power. The second difference relates to the view that equal representation is not too important. An in-depth analysis using ideological analysis (a type of CDA) even reveals the existence of a divided concept of freedom according to gender, which is obscured by a set of other divides, such as politics versus culture, public versus private, love versus personal autonomy., Hana Havelková., and Obsahuje bibliografii
The Erosion of Dictatorship in the Perestroika Years: The Crisis of the Ruling Elites and the Disintegration of Ideological Consensus in Czechoslovakia, 1986-89
Studie se zabývá krizí vládnoucích elit na konci období takzvané normalizace v Československu (1970–1989). Dokládá jejich neschopnost formulovat společné zájmy a najít průnik jejich postupně se rozcházejících hodnot, cílů a strategických postupů. Po načrtnutí mezinárodních souvislostí (zejména sovětského kontextu) přistupuje autor k pokusu vysvětlit, proč byly pozdně komunistické elity v Československu tváří v tvář politicko-ekonomickému projektu přestavby tak bezradné. Proces rozpadu jejich sebevědomí sleduje autor na příkladu diskuse k zákonu o státním podniku z roku 1987, v níž se asi poprvé odhalily různé zájmy jednotlivých skupin pozdně komunistického establishmentu, a na tematizaci „vnitřního nepřítele“, dokládající klesající schopnost účinně stigmatizovat opoziční skupiny a zdůvodnit jejich perzekuci. Autor se v článku snaží obhájit tezi, že postupný rozpad oficiálního komunistického jazyka spolu s prosazováním hodnot založených na individuálním výkonu a efektivitě měl své specifické vyústění. Jelikož představitelům vládnoucích elit, uvyklým přijímat předem hotová autoritativní rozhodnutí, chyběly schopnosti reagovat na nenadálé situace, přestavbová destabilizace ideologie i moci v nich vzbuzovala pocity nejistoty, „zklamání“ či „nepřipravenosti“. Článek nechce vyvozovat zhroucení komunistické diktatury z dezintegrace elitních skupin. Nabízí však historickou genezi této dezintegrace, která hrála ve zhroucení diktatury významnou roli, neboť bránila elitám „starého režimu“ semknout síly v situaci významných geopolitických změn roku 1989. and Michal Pullmann.