Czech White-Nose Syndrome Team together with international collaborators discovered mechanisms of tolerance that protect Palearctic bats from white-nose syndrome (WNS), the disease that caused mass die-off in North America. The discovery raises hope for a better future of bats in North American ecosystems. White-nose syndrome (WNS) is caused by a generalist pathogen Pseudogymnoascus destructans with the worst possible characteristics of an infectious fungal agent. The generalist nature of the WNS fungus means that it can infect any bat hibernating in a contaminated cave or mine and, moreover, it may remain viable and virulent, waiting for its hosts until the next hibernation period. Harmless to humans, the WNS fungus kills hibernating North American bats in winter. However, loss of voracious insectivorous bats from agricultural ecosystems may result in economic costs required for increased pest control. Without mass die-offs of bats harbouring the WNS agent in Europe, the response to disease is an enigma. To study the survival crossroads, the Czech WNS Team focused on the relationship between pathogen quantity and disease under natural conditions. High disease prevalence together with high fungal loads in absence of bat population declines in Eurasia indicates disease tolerance mechanisms, where hosts limit harm inflicted by the pathogen but do not hinder its growth. The tolerance mechanisms revealed by the Czech WNS Team is a function of bat adaptation to the presence of the pathogen. and Natália Martínková.
Článek přináší přehled současných znalostí o fylogenezi mnohobuněčných živočichů, tak jak vycházejí ze současného fylogenomického výzkumu. Zvláštní pozornost je věnována skupinám s konfliktním postavením (Ctenophora, Xenacoelomorpha, Bryozoa) a skupinám, o jejichž postavení dosud nevíme téměř nic (Dendrogramma, Dicyemida, Orthonectida)., We present an overview of current knowledge on the phylogeny of multicellular animals, based on current phylogenomic research. This overview pays special attention to groups with uncertain positions (Ctenophora, Xenacoelomorpha, Bryozoa) and groups whose position is still largely unknown (Dendrogramma, Dicyemida, Orthonectida)., and Jan Zrzavý.
Užovka stromová (Zamenis longissimus) patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny. V České republice se průkazně vyskytuje pouze ve třech oblastech, přičemž nejzranitelnější je populace v údolí řeky Ohře v západních Čechách, izolovaná stovky kilometrů od souvislého areálu druhu. V letech 2005-07 jsme v Poohří provedli systematický výzkum hadů pod záštitou Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Jedinci užovky stromové byli po odchycení změřeni, zváženi, označeni pomocí zástřihů na břišních štítcích (odebrané části štítků posloužily pro analýzu DNA) a detailně vyfotografováni se zaměřením na individuální charakter ošupení (folidózu) hlavy. Na základě zpětných odchytů pak byla odhadována početnost zdejší populace. Během tříletého sledování jsme takto označili a zdokumentovali celkem 432 exemplářů užovky stromové. Jeden ze současných projektů záchranného programu pro užovku stromovou zahrnuje i další odhad početnosti spojený s individuálním značením. Tato aktivita se opakuje zhruba po 10 letech a cílem je zaznamenat změny v početnosti jedinců. V dubnu 2015 se podařilo opětovně odchytit samce označeného v prvním výzkumu pod pořadovým číslem 54. Během výzkumů jsme ho chytili 10x (5x v r. 2005, 2x v r. 2006, 2x v r. 2007 a 1x v r. 2015). To umožnilo zodpovězení i nastolení různých otázek souvisejících např. s věkem a rychlostí růstu., The Aesculapian snake (Zamenis longissimus) is a critically endangered species of Czech fauna. In the Czech Republic it demonstrably occurs in three areas. Its population is most vulnerable in the Ohře river valley in western Bohemia, systematic research into which is presented here. During our three-year research we determined and documented the size and weight of 432 Aesculapian snakes, as well as performing DNA analysis and taking photographs of the individual nature of the scaliness involved. An estimate was made of population figures based on repeated captures., and Karel Janoušek, Radka Musilová, Vít Zavadil.
Jezerní sedimenty jsou ideálním přírodním archivem, který zachycuje minulé změny nejen samotného jezera, ale i okolního prostředí. Jsou zároveň jedinečné tím, že se v nich zachovávají zbytky těl různých organismů, z čehož lze zrekonstruovat druhové složení celého jezerního ekosystému. Zjištěné druhy nám také poskytují informace o životním prostředí v minulosti. Díky postupnému usazování jezerního sedimentu v průběhu holocénu tak můžeme zaznamenat nejen dlouhodobý vývoj rostlinných společenstev, ale i přírodních podmínek v horizontu tisíců let. V jezeře Šúr se během pozdního glaciálu vyskytovaly vodní rostliny rdesty, stolístky a parožnatky. Od časného holocénu se začaly objevovat na živiny a teplo náročnější druhy, jako např. šejdračka bahenní či růžkatce a během středního holocénu v jezeře expandovala kotvice plovoucí a lekníny. Na konci středního holocénu a během pozdního holocénu postupně došlo k zaplnění jezera organickým materiálem a vzniku ostřicové slatiny a posléze olšového lesa., Lake sediments are natural archives of past changes not only in the lake itself, but also in its surroundings. They preserve remains of numerous organisms, from which the species composition of the entire lake ecosystem can be reconstructed, providing information about the past environment. Thanks to gradual deposition of sediment in the lake Šúr (western Slovakia) during the Holocene period, both the long-term development of plant communities and the environmental conditions over thousands of years can be reconstructed. During the succession, aquatic communities were replaced by sedge fen and alder forest., and Anna Potůčková.
Analogickým studiím z Tichomoří a Mexika se podařilo experimentálně prokázat, že i lesní plži čeledi Clausiliidae - Cochlodina laminata a Alinda biplicata s rozměry těla cca 20 mm mohou projít živí zažívacím traktem středně velkých ptáků. Zajímavým poznatkem je, že ačkoli přežila pouze 2 % všech plžů, tak pokud nedošlo k poškození jejich schránky, přežilo plných 62 % jedinců nalezených v trusu., Analogously to the studies of the Pacific area and Mexico, we were able to prove experimentally that the forest snails from family Clausiliidae - Cochlodina laminata and Alinda biplicata with a body size of approximately 20 mm can pass through the digestive tract of a medium-sized bird. There is an interesting finding that although only 2% of gastropods survived at all, 62% of those with intact (undamaged) shells survived., and Jasna Simonová.
Příspěvek se věnuje způsobu života čichavce líbajícího (Helostoma temminkii), jednoho ze zajímavých druhů labyrintních ryb. Popisuje způsob jejich života a také jejich využití. Jde o sladkovodní konzumní ryby, jejichž domovinou je jihovýchodní Asie. Své místo zaujaly také v akvaristice. Málo známý je i zajímavý způsob rozmnožování čichavce líbajícího chovaného v zajetí, který zachycují fotografické záběry při nočním tření., This article describes lifestyle and the use of the Kissing Gourami (Helostoma temminkii), one of the labyrinth fish. These edible freshwater fish native to south-east Asia are occasionally seen in aquaristics. The interesting way in which the Kissing Gourami breeds in captivity has only rarely been documented by photos because of its night time spawning., and Jaroslav Eliáš.