Známý historik líčí průběh popravy 27 českých pánů na pražském Staroměstkém náměstí r. 1621 a provádí i rekonstrukci stěžejních událostí, které k ní vedly, včetně stavovské defenestrace. Současně seznamuje se strukturou správyříše a Království českého i s tehdejšími politickými reprezentanty a spiklenci. Je umožněno nejen shlédnout zjevné děje, ale také nahlédnout do zákulisních machinací, kterými byly pozměňovány osudy zúčastněných.
Vyd. ve spolupráci s nakl. Artia, Praha and Ve zkratkovitém, virtuózně psaném a dokonalou odbornou fundovaností podepřeném průřezu barokem na českém území postupuje autor při výkladu podle celistvých vývojových fází, v nichž jsou současně shrnuta díla malířská, sochařská i architektonická. Přihlíží zároveň k vazbě umění s prostředím. Sleduje pronikání barokních tendencí do Čech, ranou tvorbu, zakořenění, rozvíjení i vyvrcholení směru, časné rokoko a klasicistní tendence a posléze úplné doznění baroka.
Životopisy generálních vikářů, 700 výt., Pozn., and Instituce generálního vikáře je sledována zevrubněji od episkopátu Arnošta z Pardubic, od r. 1343. Autorka vystopovala proměny, jimiž se vikariát formoval i za Jana Očka z Vlašimi a Jana z Jenštejna a dospívá posléze až k prahu husitského hnutí, k r. 1419. V exkursu jsou vyznačeny vztahy mezi úřadem vikáře a kancléře. V přílohách je soupis písemností Arnošta z Pardubic i jeho účastnictví ve svědecké formuli a přehledné životopisy generálních vikářů pražských arcibiskupů.