"In order to protect health and to prevent from veneral diseases", or the prostitution in the towns of Caslav, Kutna Hora and Kolin in the time of regulation.
Autoři analyzují vzájemně související, avšak – alespoň z pohledu české společnosti – ne vždy přímo na sobě závislé stránky kremačního hnutí ve 20. století: vzestup a důsledky prokremační propagandy, budování nových krematorií, rozšiřování popularity kremace jakožto způsobu pohřbívání ve společnosti a změny v obřadech, které jsou s kremací spojeny. Dlouhodobá nadvláda ideologie nad společenskými zájmy je v případě kremace jasně viditelná například na skutečnosti, že v první polovině 20. století kremační hnutí získalo výrazně více příznivců, než bylo lidí, kteří se pro tento způsob pohřbu skutečně rozhodli. Jednalo se přitom o způsob pohřbu, který byl později propagován a nakonec akceptován širokými vrstvami české společnosti v důsledku tlaku vyvíjeného komunistickým režimem. Po mnoho let navíc výstavba a výzdoba krematorií stejně jako obřady spojené s kremací odrážely ideologická východiska spíše než praktické potřeby společnosti, což autoři vysvětlují specifickým přístupem české společnosti k náboženství, ovlivněným řadou faktorů (mimo jiné, avšak nikoli výlučně, působením komunistického režimu). Následné odideologizování různých výše zmíněných jevů bylo poměrně pomalé a projevilo se pouze v omezené míře ke konci 20. století. Soudobá česká společnost vykazuje nejvyšší (či jedno z nejvyšších) procento pohřbů žehem v Evropě. Tato skutečnost souvisí se silně zakořeněným českým antiklerikalismem a zaběhnutým sledem pohřebních obřadů, jež s postupem času v komunistickém režimu pevně zakotvily jako součást společenského řádu. and In this article the authors analyse mutually related but, at least as regards Czech society, not always directly interdependent aspects of the cremation movement in the twentieth century: the growth in pro-cremation propaganda and its impact, the establishment of new crematoria, the spread of the popularity of cremation as a method of disposing of the dead throughout society and changes in the rituals associated with it. The long domination of ideology over social interests with regard to cremation is evident, for example, in the fact that in the first half of the twentieth century the cremation movement attracted substantially more followers than those who eventually chose this method of disposal for themselves, a method that was later encouraged and eventually accepted throughout Czech society as a result of pressure from the Communist régime. Furthermore, for many years, the construction and decoration of crematoria, as well as ceremonies connected with cremation, reflected ideological perspectives rather than practical social needs. The authors explain this in terms of Czech attitudes towards religion, which were influenced by a number of factors, not just the Communist regime. The subsequent de-ideologization of these various aspects was quite slow, not taking place till the late twentieth century, and then only to a limited extent. Contemporary Czech society has one of the highest cremation rates in Europe, a fact connected both with deep-rooted Czech anticlericalism and with the path dependence of funeral rituals that became firmly entrenched during the Communist era.