"První část knihy nás pak převede teprve k pravým otázkám genetickým (od smrti Husovy do příkrého rozštěpení stran po r. 1417 a před r. 1419). Zde budeme sledovati onen vývoj jak po stránce teoretické, v níž objeví se nám M. Jakoubek ze Stříbra jako pravý teoretik husitství i pro náš obor, tak po stránce praktické, v níž poznáme nejeden popud, jenž vyšel ze starší liturgie, vedl však důsledně k formám zcela novým, a to logicky k formám táborským. Druhá část knihy věnována proto táborství jako pravému důslednému pokračování předešlého vývoje. Nebudeme tu ovšem míti na mysli jen tábory v nejkrajnějším smyslu stranickém, nýbrž celý živel radikální, jenž právě svou liturgií a svým zpěvem činí skutečnou jednotku. Prostota táborské mše jest společná všem těmto stranám a směrům. Zato jejich písně přecházejí i do stran jiných, liturgie podstatně jiné." (Z předmluvy autorovy.)