Paper is aimed at small basins. It presents a brief overview of development of interests of professionals in them, and presents some ways of their practical use. Principle deepening of interest in small basins has brought the commencement of the global program of the cooperation of hydrologists - the International Hydrological Decade between 1965 and 1974. Within this Program there were clearly defined the importance and aims of research in small basins defined in two of their categories: experimental and representative. Experimental basins serve primarily for solving the problems of runoff formation and of its dynamics, using targeted experiments. Representative basins serve as a particular basin types, whose runoff regimes and relations to their physiographic properties are elucidated to that extent, that they can serve as an analogon for transfer of the gained knowledge to other similar basins, from which no information is available which is based on direct observations. For the time being, hydrological research in Slovakia is oriented into two experimental and two representative basins. Extension of the number of specialized basins is limited by available finances, particularly related to the up-to-date instrumentation. In the database of the Slovak Hydrometeorological Institute (SHMI), there are long term data series stored from 70 small basins of Slovakia, with the catchment area from 5 to 200 km2 . Under present circumstances, the urgent task is to process this basic information in the adequate extent. That would extend the knowledge upon the runoff formation in the small basins and upon its regime, and simultaneously also make possible the use of these data, after evaluation of their representativness, for the use in hydrological analogy. and Príspevok je zameraný na malé povodia; dáva stručný prehľad vývoja záujmu hydrológov o ne a predkladá niekoľko možností ich ďalšieho využívania v hydrologickej praxi. Zásadné prehĺbenie záujmu o malé povodia priniesol program celosvetovej spolupráce hydrológov, nazvaný Medzinárodná hydrologická dekáda v rokoch 1965-1974. V ňom boli jasne definované význam a ciele sledovania malých povodí, rozčlenených do dvoch hlavných kategórií, na experimentálne a reprezentatívne povodia. Experimentálne povodia slúžia predovšetkým na riešenie problémov tvorby a priebehu odtoku pomocou cielených experimentov. Reprezentatívne povodia charakterizujú určitý typ povodia, ktorého režim odtoku a jeho podmienenosť fyzicko-geografickými vlastnosťami sú dostatočne objasnené, takže poznatky z nich získané slúžia hlavne prenosu na iné, podobné povodia, z ktorých nemáme údaje podložené priamymi meraniami. V súčasnosti sa slovenský hydrologický výskum zameriava na 2 experimentálne a 2 reprezentatívne povodia. Rozširovanie počtu špecializovaných malých povodí je obmedzené finančnými nákladmi, najmä na moderné prístrojové vybavenie. V archíve SHMÚ sú uložené údaje zo 70 malých povodí (plochy povodí od 5 do 200 km2 ) s dlhodobými radmi hodnôt. Za danej situácie je nutné vyhodnotiť tieto základné údaje v primeranom rozsahu, čo rozšíri nielen poznatky o tvorbe a priebehu odtoku v malých povodiach, ale umožní zhodnotiť aj ich reprezentatívnosť v hydrologickej analógii.
According to Fodor, robustness of meaning is an essential aspect of intentionality, and his causal theory of content can account for it. Robustness of meaning refers to the fact that tokenings of a symbol are occasionally caused by instantiations of properties which are not expressed by the symbol. This, according to Fodor, is the source of the phenomenon of misrepresentation. We claim that Fodor’s treatment of content and misrepresentation is infected with a couple of flaws. After criticizing Fodor’s theory of content, we propose a new theory of content which explains how misrepresentation is possible as a result of meaning-forming causation, and extend it to account for the property of robustness of meaning., Podle Fodora je robustnost významu základním aspektem záměrnosti a jeho kauzální teorie obsahu jej může vysvětlit. Robustnost významu se odkazuje na skutečnost, že tokenings symbolu jsou občas způsobeny instancemi vlastností, které nejsou vyjádřeny symbolem. Toto, podle Fodora, je zdrojem fenoménu zkreslení. Tvrdíme, že Fodorova léčba obsahu a zkreslení je infikována několika nedostatky. Poté, co kritizujeme Fodorovu teorii obsahu, navrhujeme novou teorii obsahu, která vysvětluje, jak je zkreslení možné v důsledku příčinných souvislostí, a rozšířit ji tak, aby odpovídala za vlastnost robustnosti významu., and Tevfik Aytekin, Erdinç Sayan
Na prvním snímku obrazovky nad názvem: Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL, Filozofická fakulta, Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, V tiráži uvedeno chybné místo vydání Praha, and Sites of Memory of the Second World War and their transformation.