Nástěnná malba zobrazuje Cloelií na břehu řeky. Zleva přichází skupina dívek, na hřbetě bílého koně plovoucího přes řeku sedí Cloelie, za ní vlaje okrový plášť. Kůň má hruď zdobenou velkou červenou stuhou. Na břehu vpravo stojí další dvě dívky, které spolu hovoří. V pozadí na druhém břehu řeky je hrad. V oblacích sedí Minerva, která se dívá dolů. Na hlavě má helmu, v levé ruce kopí, pravá ruka se opírá o štít, u nohou jí sedí sova., Raidl 1997#;, Miltová 2008#;, Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev je interpretován jako únos Fílyry (Miltová 2008) nebo jako utěk Cloelie ze zajetí krále Porseny (Raidl 1997). Klíčovou postavou je nepochybně Minerva, která scéně přihlíží z oblak. Bohyně Minerva byla spojována s moudrostí a mírem a byla též považována za ochránkyni měst. Na zobrazeném výjevu je rovněž podstatné to, že kůň s hlavní hrdinkou je slavnostně ozdoben červenou stuhou a všechny dívky, které jí doprovázejí, se tváří radostně. Pravděpodobně nejde ani o útěk Cloelie z tábora Porseny, ale o její triumfální návrat do Říma, líčený podle Plútarchova líčení ve Ctnostech žen. Velmi důležité místo zaujímají u Plútarcha ženy, které se zasloužily o zakládání měst. Mezi nimi má to nejdůležitější místo Řím a statečná Cloelie. Porsena ocenil její hrdinský čin, dovolil jí odvést zajatce zpět do Říma a obdaroval jí koněm. Poté byl mezi Římany a Etrusky uzavřen mír, což zdůrazňuje přítomnost Minervy, která byla právě proto v 16. - 17. století součástí zobrazení tohoto námětu (e.g. G. Romano, P. Caravaggio (?), freska na stropě velkého sálu ve vile Lante (Řím), před 1524). Na začátku 19. století přemalováno (F. Přeček, G. Schmidt).
Olej na plátně (113 x 135 cm): vousatý muž v antické zbroji se štítem a dýkou sedí na nahých mrtvolách poražených nepřátel a válečných spoliích. Zleva k němu přistupuje polonahá Victorie a korunuje ho vavřínovým věncem. Za ním sedí Bellona (přilba), v pozdvižené ruce drží svazek Jupiterových blesků. V pozadí sloup, nalevo průhled do krajiny., Togner 1999, s. 285-6, č. 286., and V Kroměřížské sbírce byl obraz od roku 1691. První verzi Korunování vítěze namaloval Ruben v roce 1614 (Kassel, Gemäldegalerie), originál druhé verze z 30tých 17. století, podle které byla pořízena kroměřížská kopie, je ve vídeňském Kunsthistorisches Museum (GG 695).
Olej na plátně (143 x 208 cm): Venuše doprovázená Amorem v dílně chotě Vulkána, který právě na kovadlině kuje pancíř pro Venušina syna Aenea. Venuše drží již hotový meč a štít, Amor přilbu., Togner 1999#, s. 304-5, č. 304; Togner 2010#, 130., and V hamburgské Kunsthalle je přípravná kresba (inv. no. 1963-91).
Nástropní malba ve štukovém rámu. V oblacích se vznášejí postavy - Jupiter s blesky, Merkur, Minerva se zbrojí, Juno a Vulkán. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 91-92.