Nahý Herkules k sobě tiskne obouma rukama nahého obra Antaia a zdvihá ho nad zem. and Antický sochařský typ Herkula zdvihajícího Antaia byl znám z římské kopie podle řeckého originálu z hellénistické epochy, která odpovídá popisu ve Filostratových Obrazech: Herkules uchopil obra zezadu (2, 21). Antické sousoší bylo přinejmenším od roku 1471 v Římě; k jeho slávě přispěla skutečnost, že bylo v letech 1503-1561 ve vatikánském Cortile di Belvedere. V roce 1561 bylo antické sousoší převezeno do Florencie, kde je od roku 1564 v Palazzo Pitti. Socha byla známa z kreseb a bronzových sošek Antica (exempláře v Londýně, Victoria and Albert Museum a ve Vídni). Od konce 14. století je doložený alternativní typ, s nímž se poprvé setkávámě na reliéfu připsaném Pierovi di Giovanni Tedesco na ostění Porta della Mandorla florentské katedrály. Tento typ proslavil Antonio del Pollaiuolo soškou z let 1475–80, která je dnes v florentském Bargellu. Zobrazení Herkula zápasícího s Antaiem bylo od středověku chápáno symbolicky, jako boj spirituality s tělesností představovanou Antaiem (srov. Simons 2008).
Skizy vytvořené pro freskovou výzdobu stropů Černínského paláce v Praze: Herkules a Antaios. and Pražské paláce 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001.
Nahý Herkules si přitiskl Antaia na hruď a zdvíhá jej ze země (obě hlavy odseknuty). Strom nalevo a palma napravo., Bažant 2006#., and O tématu srov. Exemplum: Herkules a Antaios.
Na dvorní fasádě, nad okny druhého patra, na všech čtyřech stranách, řada medailonů s portréty římských imperátorů, mezi nimi medailony s výjevem čtyř Herkulových činů: Herkules bojující s nemejským lvem, Herkules bojující s Hydrou, Herkules zápasící s Antaiem a Herkules bojující s býkem., Poche, Preiss 1973#, s. 157-158., and Vlček 2000#, 260-263.
Na stropě a zdech otevřené arkádové budovy (František Maxmilián Kaňka) jsou zobrazeny výjevy z Itálie - výbuch Vesuvu, Pompeje a některé obrazy z antické mytologie (Herkules, Herkules a Antaios, Herkules a Kerberos, Satyr a Amor)., Poche, Preiss 1973#, 67, 97, 166, obr. 51-53., Vlček 1999#, 261-264., and Bitevní scéna na stěně zahradního schodišťového parteru od V. V. Reinera z roku 1730 (Bitva Římanů s barbary, dnes nedochovaná), byla v roce 1797 zakreslena Antonínem Machkem (dnes je nezvěstná), který za kopii získal první cenu Společnost vlasteneckých přátel umění.
Nástěnná malba: socha stojící ve výklenku s naznačeným stromem. Na podstavci leží kyj a stojí sousoší představující Herkula (na hlavě lví kůže) zdvíhajícího od země Antaia., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Vlček 1999#, 445-448.
Mědiryt (45, 5 x 31, 5 cm): v popředí zápasí Herkules (lví kůže) s Antaiem. Drží Antaia ve vzduchu, aby nemohl načerpat sílu ze své matky Gaie, jež je zobrazena na zemi pod ním (v podobě kořene stromu). V pozadí bojuje Herkules se lvem., Fučíková 1997#, I/325, and Rytina podle ztraceného obrazu Bartholomea Sprangera, který rovněž posloužil jako předloha pro ilustraci Jaspera Isaca ve vydání francouzského překladu Filostratových Obrazů (Philostratus 1614).
V popředí zápasící dvojice: nahý Herkules drží kolem pasu Antaeia a zdvihá jej nad zem. Za dvojicí strom, na něm přehozena lví kůže, v pozadí vpravo ruina antického chrámu., Zlatohlávek 1997#, 44, č. 17., and Mědirytina podle dnes ztracené kresby Raffaela, inspirované antickým sousoším z Vatikánu (dnes Palazzo Pitti ve Florencii). Srov. Exemplum: Herkules a Antaios.
Mědiryt (175 x 115 mm). Na travnaté půdě vyrůstá strom, na jedné z větví zavěšená tabulka s nápisem (DIVO.HERCVLI.) U stromu Herkules, oběma nohama stojí na zemi, přes hlavu má přetaženou lví kůži, drží kolem pasu Antaia, jehož nohy se komíhají ve vzduchu. Na zemi leží kyj., Zlatohlávek 1997#, 37, č. 10., and V roce 1949 převedeno z NM v Praze. Jeden z výjevů ilustrujících cyklus Herkulových hrdinských skutků. O tématu srov.: Exemplum: Herkules a Antaios