Kresba perem (36, 8 x 51, 2 cm): vpravo sedí Herkules opřený o kyj, nad ním je Atlás se globem na ramenou. Postava vpravo dole, ke které se sklání Herkules byla interpretována jak Marsyás, ale pravděpodobnější výklad je, že se jedná o Prométhea, kterého vysvobodil Herkules (s Marsyou Herkules nebyl nikdy spojován). Mezi Prométheem a Herkulem leží na zemi nádoby. Nalevo od Herkula ja Faunka s nádobou a zvracející Faun. Ve středu obrazu je zdálky vidět shromáždění bohů s Jupiterem a Juno, nad nimi putti. Na levé straně obrazu stojí Minerva (přilba, kopí), vedle ní bohyně s miskou. V levém dolním rohu Pandóra s nádobou, ruku drží na jejím víku., Fučíková 1997#, I/184, and Ženská postava v levém dolním rohu, která drží ruku na víku, nemůže být nikdo jiný než Pandóra. Na protější straně jsou postavy, které s mýtem o Pandóře a Prométheovi těsně souvisejí - Prométheův bratr Atlás, Herkules a patrně i Prométheus. Na mýtus o Pandóře ukazuje i prominentní postava na levé straně, Minerva, která byla Jupiterem pověřena, aby Pandóru vybavila vším potřebným k tomu, aby lidem znepříjemnila život. Mýtus o Pandóře byl podrobně popsán u Hésioda (c. 700 př. Kr.) a setkáváme se s ním až do konce antiky, například v díle O Astronomii/ Astronomica (2. stol) připisované Hyginovi.
Kresba červenou křídou (21 x31, 7 cm): nahá Európa sedí na plášti na hřbetu Jupitera, který se proměnil v býka. V popředí vlevo božstvo řeky (věnec na hlavě, nádoba v ruce), které se diskrétně odvrací. V pozadí, na druhé straně zálivu družky Európy lamentují nad jejím únosem., Fučíková 1997#, I/238, and Kresba má zjevně humoristický charakter, Európa si nezoufá, ale naopak se pevně tiskne k býčímu hřbetu, jakoby se chtěla schovat před svými družkami.
Kresba (19, 8 x 17, 9 cm): nahá Léda se chystá spojit s labutí, levou rukou ji objímá okolo krku a pravou má mezi nohama. Vlevo architektura., Fučíková 1997#, I/201, and Jedna z přípravný kreseb k nedochovanému obrazu, viz: Praha, NG, Heintz, Léda s labutí.
Kresba: nahá Léda se chystá spojit s labutí, levou rukou ji objímá okolo krku a pravou odtahuje její křídlo., Kaufmann 1988#, no. 7.45., and Jedna z přípravný kreseb k nedochovanému obrazu, viz: Praha, NG, Heintz, Léda s labutí.
Kresba: na oblacích sedí (zleva doprava, počínaje vlevo dole) nahý Apollón (luk, toulec se šípy, lyra), oblečená Juno (koruna), polonahý Jupiter (okřídlené blesky), Minerva (přilba, zbroj, kopí, štít), nahý Merkur (caduceus), nahá Venuše s Amorem, u jejího kolene želva., Lietzmann 1987#, 152nn., Fučíková 1997#, I/270., and Olympané v oblacích byly patrně přípravnou kresbou k výzdově vídeňské vily císaře Maxmiliána II. (Neugebäude, 1576, dnes v troskách). Podle Lietzmanna byla tato nástropní malba ve Velkém sále nad grottou v západním rohovém rizalitu, jehož stěny byly vyzdobeny podobiznami slavných mužů a výjevy z historie habsburského rodu.