Olej na plátně (28, 5 x 39 cm), zrcadlově převrácená kopie Aachenova obrazu v Douai: napravo Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Nalevo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, vedle ní opřený štít, na zemi přilba a kopí. Napravo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V pravém dolním rohu říční bůh, nalevo v pozadí skupina nahých říčních božstev na břehu řeky., Fusenig 2010#, s. 26., and Obraz se od předchozí verze (Douai, Paridův soud 2) liší tím, že na něm chybí pes vedle Minervy a naopak nad Merkurem byla přidána antická ruina se sloupem. Kompozice je navíc zrcadlově převrácena, což svědčí o tom, že Aachen pracoval podle Sadelerovy grafické reprodukce z roku 1589, která přispěla k popularitě Aachenovy kompozice. Kopie Aachenova obrazu v Birminghamu jsou v Musée de Bayeux a ve Valenciennes (srov. Valenciennes, Paridův soud).
Enkaustika na plátně, na zadní straně opatřeno štítkem: Sbírky Mojmíra Helceleta čís.9394. Figurální scéna v krajině. Zleva sedící postava mladíka (Paris), za ním stojí Merkur. Paris podává jablko Venuši, u jejích nohou stojí malý Amor. V pravé části obrazové plochy další dvě bohyně (Minerva, Juno) se svými atributy., Aukční dům Zezula, aukce č. 24., and Hlavním zdrojem poučení o Paridově soudu bylo shrnutí příběhu v Bájích (Fabulae) připisovaných neprávem Hyginovi (fab. 92) a podrobné Ovidiovo vylíčení Paridova setkáni s bohyněmi v Ovidiových Listech milostných (her. 6, 53-88). Téma je zpracováno podle tradičního ikonografického schematu.
Nástropní freska ve štukovém rámu (poškozená). Figurální scéna v oblacích, v popředí sedí Minerva ve zbroji (sova, přilba, kopí), vpravo Paris vztahuje ruku se zlatým jablkem k nahé sedící Venuši, za ní Amor střílící z luku na Parida, nad Venuší sedí Juno (páv) se vzdutou drapérií nad hlavou, vedle ní zleva putto s věncem, dole po pravici Venuše sedí nymfa., Vlček 2001#, 202., and Ryšavý 2005#.
Olej na plátně (118 x 160 cm). Scéna v krajině, v popředí vpravo ležící socha říčního boha, vlevo štít s hlavou Medúzy. Vpravo nad sochou Paris, Venuše a Merkur, vlevo Minerva a Juno, za ní Eris s jablkem., Vacková 1989, 176-177, 213., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Ve čtvrté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v obdélném štukovém rámu figurální scéna v krajině. Vlevo oblaka s několika figurami, uprostřed v krajině sedící mladík v klobouku, se psem, Paris, za ním stojí Merkur (kaduceus, čapka). Paris podává jablko Venuši, která před ním stojí s Amorem a Minervou, nad nimi se vznáší putto, který Venuši věnčí. Vpravo sedí Juno. and Poche 1977#, s. 318-319.
Nástěnná malba ve štukovém rámu. Uprostřed stojí trojice nahých bohyň: Venuše, Juno, Minerva, vpravo Paris se zlatým jablkem v ruce., Audyová 2005#, 52-75, and Togner 2010#, 64
Kabinet , dřevo, řezba (v. 127, š. 117, hl. 35 cm). Na vnitřních dveřích vpravo: Paridův soud., Mžyková 1994#, 111-112, č. k. 80., and Tento kus pochází, podle záznamu nalezeném v kabinet po odkrytí zadní stěny, z Plzně - patrně z císařského (habsburského) domu na náměstí vedle radnice. Dům ve městě využíval císař Rudolf II. při svých cestách.
Olej na plátně (95 x 75 cm): Polonahý Paris (píšťala v ruce) dává zlaté jablko polonahé Venuši, která se k němu tiskne. Okolo Parida Amorci, za ním s pastýřskou holí, dva Amorové napravo připravují k jízdě Venušin vůz (zapřahají do něj holubice?). K Venuši a Paridovi slétá Merkur (okřídlená čapka a (caduceus). Zeshora výjev pozoruje z mraku nahá Juno (koruna) a Minerva (přilba a kopí). and Togner 1999#, s. 261, č. 258.
Závěsná nástropní malba (olej na plátně). Figurální výjev v oblacích s motivem architektury. Zobrazeny jsou dvě scény z příběhu o Trojské válce: Svatba Pélea a Thétidy a Paridův soud. Z oblak slétá bohyně Sváru Eris, v ruce drží hada. V pravé polovině obrazu scéna svatební hostiny. U prostřeného stolu sedí svatebčané a olympští bohové - Jupiter s korunou na hlavě, sedí na tůně, vedle něho orel. Vedle něho sedí Herkules se lví kůží přes hlavu. Za ním stojí Diana. Vzhůru k Erinii se dívá Neptun, v ruce drží trojzubec, na hlavě věnec z chaluh. Proti Jupiterovi sedí Thetis, nad její hlavou drží amor květinový věnece, nad nimi v oblacích Hymen. Kolem stolu další svatebčané, v popředí zlatý vůz s pávy, žena a mladík? V levé části plátna stojí tři bohyně - Venuše, Minerva (kopí, štít, přilba) a Juno, před nimi sedí Paris s jablkem v ruce, dva psi a Merkur., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Autorem koncepce výzdoby byl F. A. z Freenthalu. Kompozice Paridova soudu, sedící Paris, vedle něho Merkur a před ním stojící trojice bohyň, nevybočuje z tradičního formálního schematu (má velmi blízko kupříkladu k obrazu Hendricka van Balen (1599), scéna slavnostní hostiny bohů je omezena jen na hlavní postavy, které jsou nezbytné pro ilustraci příběhu.