Na kamenném zábradlí terasy zahradní zdi i na terase Glorietu ve východní části jižní zahrady (nazývaného též Čajový pavilon), jsou osazeny alegorické plastiky. Na zábradlí zdi Růžové zahrady tři figury. Minerva ve zbroji se štítem (meč chybí)., Poche 1977#, s. 248-249., and Slavíčková 1991#.
Pískovcová socha: Mars (knír, přilba, antikizující zbroj a boty, plášť), v levici maršálskou hůl, pravice je opřena o štít s blesky. and Kořán 1999#, 94-97.
Pískovcové sochy: nalevo polosedící Minerva (štít s hlavou Gorgony), napravo Mars (maršálská hůl), oba v antikizující zbroji., Poche 1965#, 86., and Brožovský 1995#, 15.
Nástěnná malba al secco: Meleagros (antická zbroj s přilbou s chocholem) přináší na podnosu kančí hlavu sedící Atalantě se šípem v ruce. Mezi nimi sedí na zemi Amor (toulec, luk). Výjev je zasazen do přírodního rámce, v popředí štít, kopí a bezhlavé tělo kalydónského kance., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and V odborné literatuře je téma nesprávně určeno jako "Herkules nesoucí Erymantského kance" (Knoflíček 1999). Výjev zobrazuje Meleagra předávajícího Atalantě hlavu kalydónského kance, Tuvora se držel ikonografického typu, který vznikl v ilustracích k Ovidiovým Proměnám již v 16. století a v následujích stoletích byl jenom nepatrně obměňován (e.g. Métamorphoses 1770, 86r). Amor jako symbolické vyjádření Meleagrova milostného vzplanutí se objevuje již na Rubensově obrazu z doby kolem roku 1635 (Mnichov).
Nástěnná malba al secco: uprostřed Múz sedí na oblaku Malířství (paleta, štětce) a maluje hlavu Medúzy na Minervin štít , který drží putto. Nad Malířstvím sedí Minerva (zbroj, přilba, štít) a klade jí věnec na hlavu, napravo od Minervy dva putti přilétají s girlandou. Pod Malířstvím sedí na zemi Múzy (zleva): Kleió, Múza dějepisu (kniha); Euterpé, Múza lyrické poezie (svitek); Geometrie (kružítko), Hudba nebo Erató, Múza milostné lyriky (loutna); Melpomené, Múza tragédie (tragická divadelní maska) a Úraniá, Múza astronomie (globus a dalekohled). V popředí na zemi před Gerometrií trojúhelník, pravítko a list papíru. Napravo na vrcholu Helikónu Pegas., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and V literatuře výjev nesprávně interpretován jako Apollón s Múzami. Obraz zobrazuje Minervinu návštěvu Múz na Helikónu, kterou v Proměnách popsal Ovidius (5, 254-268), což bylo v barokním umění velmi oblíbené téma. Ilustrace Ovidia je na této malbě kombinována s oslavou malířství, Tuvorova malba se v tomto ohledu drží natolik těsně Reinerovy kompozice z doby kolem roku 1718 (Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, sala terrena: Minerva a Múzy), že ji můžeme považovat za její přímý ohlas (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). V obou případech Minerva věnčí Malířství, které maluje na štít bohyně hlavu Medúzy.
Sochy křesťanských vojínů ze špitální zahrady, přenesené roku 1746 z původních míst. Velký Miles christianus (původně stál na konci stromořadí vedoucího k Betlému), Malý Miles christianus (stál v Novém lese západně od Kuksu), na štítě nápis: OMNIA PROPER ISTUM (Vše pro Něho)., Blažíček 1959#., and Poche 1978#, 171.
Freska, bitevní scéna na pozadí Milvijského mostu v Římě., Lanc 2010#,, and Bitevní scéna ilustruje historickou událost, která se udála 28. 10. 312 po Kr., u mostu přes řeku Tiber v Římě. V bitvě mezi císařem Konstantinem I. (od r. 306) a Maxentiem zvítězil Konstantin. Podle některých antických autorů (Eusebius, Vita Constantini, předpověď vítězství ve znamení kříže - "in hoc signo vinces"), byla tato bitva počátkem Konstantinovy konverze ke křesťanství. Prvotní uměleckou inspirací byla freska v Raffaelových stanzích ve Vatikánu, kterou vytvořil, patrně podle Raffaelových návrhů (zemř. 1520), Giulio Romano.