Dvoupatrová stavba, čtyřkřídlá, obklopená vyzděným vodním příkopem. Vznikla přestavbou starší stavby, z níž byla zachována věž začleněná asymetricky do východního křídla (v 19. století horní část zbořena). Na východní straně dva nárožní rizality. Na fasádě sgrafito (velmi poničené): rustika, kvádrování, vlysy s akantovými motivy. Stavba byla s výjimkou asymetricky umístěné věže (převzaté ze starší stavby) organizována podél podélné osy, která prochází oběma bránami., Šamánková 1961#, 29-30., and První vila s rohovými rizality v českých zemích odvozená od italského kastelu. Současně je to však jedna z vůbec prvních evropských vil, na nichž pozorujeme razantní dekonstrukci tohoto schématu. Čtvercový půdorys byl nahrazen obdélníkem a stavba je organizována podél hlavní osy, podobně jako vila jiného Ferdinandova dvořana, biskupa Gabriela ze Salamanky, ve Spittalu (po 1533). Dvůr má na čelní a zadní straně jenom tři arkády zatímco boční strany má arkády čtyři, tyto proporce byly podobně jako ve Spittalu ještě více protaženy tím, že čelní a zadní arkády jsou v přízemní části zdvojené. Asymetrie je navíc zdůrazněna tím, že nárožní rizality jsou pouze na hlavním průčelí a zadní část stavby nejen, že nemá rohové rizality, ale navíc je o jedno patro nižší. Absence arkád v čele dvora a na jeho zadní straně podélnou orientaci poněkud brzdí, ale vystupující střední část zadního traktu ji opět zdůrazňuje. Hlavním principem stavby je tedy pro manýristickou architekturu typický ostrý kontrast. Naplno se projevuje ve dvoře, kde jsou nad robustními pilířovými arkádami s představenými polosloupy nastaveny subtilní sloupové arkády.
Z letohrádku v královské oboře nedaleko sídelního města jsou dochovány pouze základy a fragmenty článkoví. Jednalo se o podélnou dvoupatrovou stavbu s arkádami obíhajícími okolo všech stran, nad arkádami byla terasa. Arkády byly podepírané toskánskými sloupy, mezi nimiž bylo zábradlí s kuželkovou balustrádou. Reprezentační charakter stavby dokazují znaky uherského království umístěné na pilířcích zábradlí. Stavba je současná s obdobně koncipovaným letohrádkem Vladislava II. v královské oboře ve Stromovce a obě tyto stavby mohly být jedním ze vzorů pro letohrádek Ferdinanda I. v Královské zahradě na Pražském hradě., Feld 2002#, 311-312., and Jedna z první vil ve střední Evropě.
Letohrádek Vladislava II. Jagellonského byl postaven v roce 1495 ve Staré královské oboře u Prahy. Stavbu podobného typu dal Vladislav postavit také v Uhrách, v Nyéku, u dnešní Budapešti. Pražská budova byla později radikálně přestavěna (rekonstrukce původní stavby: V. Mencl 1967, 104, 105; 1978, 133; Chotěbor - Durdík 2002, obr. 6) . In situ jsou zachovány fragmenty původní sochařské výzdoby (lev se štítem)., Krčálová 1989#, s. 6, pozn. 7., and Chotěbor-Durdík 2002#, obr. 6.