Empírová budova se vstupem završeným trojúhelným štítem s figurálním reliéfem. Uprostřed štítu dvě bohyně jedoucích na voze. Vpravo jede Diana na voze taženém jeleny, před ní trojice nymf se psy honícími lesní zvěř - alegorie lovu. Vlevo Cérés na voze taženém draky, k vozu přistupuje muž s pluhem, za ním venkovská scéna - pole s volským spřežením, ovce, žena s dětmi - alegorie zemědělství. Uprostřed dole pod výjevem s bohyněmi na voze, sedící okřídlená postava s rohem hojnosti plným květin - alegorie hojnosti. Pod římsou je latinský nápis: JAN RUDOLF HRABĚ CHOTEK SOBĚ, PŘÁTELŮM A POTOMKŮM 1802 – 22., Macková 1956#., Poche 1978#, 10-11., Vlček 2001#, 293-294., and Tympanon podle návrhu J. Berglera vytvořili A. Schrott a V. Práchner.
Novoklasicistní budova se třemi sloupovými portiky, uprostřed šest iónských sloupů nese kladí s tympanonem zdobeným figurální reliéfem, obě boční portika se čtyřmi sloupy a zdobeným tympanonem. Kolonáda s dórskými sloupy spojuje hlavní budovu s budovami divadla a knihovny. Knihovna: centrální sál se sloupovým ochozem., Poche 1978#, 10-11., Vlček 2001#, 293-295., and Příklad palladiánského novoklasicismu.
Nad vchodem do knihovny tympanon s figurální reliéfní výzdobou: uprostřed Minerva (štít, přilba, kopí), po její pravici Múza s astrolábem, další Múza s úhelníkem. Po levici Múza s tabulkou a další Múza se svitky a trubkou, vedle ní na zemi leží lyra., Poche 1978#, 10-11., and Vlček 2001#, 293-295.
Řadový nájemní dům, v přízemí šest reliéfů s putti při činnostech vztahujících se ke kovovýrobě. Nejrůznější zdobené kovové výrobky, nejčastěji nádobí, je zobrazeno v panelech mezi figurálními výjevy. 1. obchod s kovovými výrobky (nádoby, meče), 2. výroba barev ?, 3. nalevo sedí putto s nádobami na klíně, vedle se něco vaří v kádi, 4. kovotepectví, 5. kovářství, 6. navrhování umělecko-řemeslných výrobků., Ráday 1998, s. 312, and Reliéfy s putti zjevně odkazovaly na ekonomickou aktivitu majitele domu, jíž byla umělecká kovovýroba.
Reliéf z průčelí nájemního domu, s pololežící postavou mladé ženy v antické říze (Flora). U jejích nohou stojí květinová váza, v levé ruce drží věnec, v pravé kytici tulipánů, na hlavě má věnec z květů, za její pravou rukou je další svazek květin. and Reliéf je patrně jeden z výjevů personifikací Pěti smyslů - Čich.
Reliéf neznámého autora pochází z některého budapešťského zbořeného domu. Zobrazen je figurální výjev, putti zpracovávající vinné hrozny. and Scéna může představovat zpracování vína, jako alegorie vinařství, nebo může být alegorií podzimu.
Pramen "Illyna voda" (Eliášův pramen), byl jako zázračný, uctívan srbskou menšinou usazenou v Pešti od konce 17. století. Nad pramenem byl v letech 1820-1848 zbudován malý chrámek zdobený na bočních stranách dvěma reliéfy. Stavba byla ve 20. století velmi poškozena, v letech 1989 - 1991 byla rekonstruována podle dobových dokumentů. Na pravé i levé boční stěně je umístěn reliéf se čtyřmi putti, kteří se vzájemně omývají léčivou vodou ze džbánů a z pramene (rekonstrukce: Vőrős Márta,1991). and Buza 1994, s. 21-25.
Novorenesanční budova, navržená původně jako sanatorium Miklósem Yblem (1868- 1870; 1873), dnes hotel. Na vstupním průčelí fasády, nad okny 1. patra, tři kruhové medailony s reliéfy: postava sedící mainady, na hlavě koš s hrozny, vedle ní vlevo vysoký koš s hrozny, vpravo thyrsos. Chlapec se psem, na rameni má tyč se zavěšenými ulovenými ptáky. Třetí reliéf opakuje první výjev. and Výjevy jsou inspirovány patrně řeckými vázovými malbami. Výjev zobrazující chlapce se psem je ilustrací "všedního života", jedná se o typickou zábavu mladých mužů - lov ptáků (čižba).
Budova střední školy ("Xántus János Idegenforgalmi Középiskola", J. Xántus byl významný maďarský etnograf a cestovatel) ve stylu italské renesance. Vedle vchodu bronzová poprsí od Szőnyi Istvána. Po okny ve druhém patře průčelí pět reliéfů s alegorickými výjevy. První zleva: alegorie Umění (uprostřed okřídlená postava génia, jednou rukou se opírá o reliéf, druhou o hlavu sochy Kybelé, z obou stran putti provozující různé druhy literárního a výtvarného umění); na druhém výjevu: alegorie Přírodních věd (uprostřed socha Artemis (Kybelé, bohyně přírody, uctívaná v Anatólii), z obou stran putti zkoumající přírodu); třetí výjev: alegorie Náboženství (uprostřed anděl s knihou a křížem, z obou stran putto, který se modlí, drží kadidelnici, ošetřuje nemocného); čtvrtý výjev: alegorie Geografie (uprostřed globus a putto s pochodní, Evropa, po stranách personifikace kontinentů Afrika, Asie a Amerika (putto sedí na sfinze, drží palmu, svitek, stojí v loďce a drží praporec s nápisem Columbus); pátý výjev: alegorie Dějepisu - zleva Egypt (putto s lyrou, se štítem a egyptskou pokrývkou hlavy, za ním pyramida), Antika (sedící putto s římskou přilbicí), uprostřed Historie (žena s knihou), vedle ní Středověk (putto s dlátem tesá bustu vousatého muže, v levé ruce drží meč, u nohou má korunu Svaté říše římské) a poslední je Novověk (dítě s pochodní, u nohou má ozubené kolo., Ráday 1998, 313, obr. 184-185., and Alegorické výjevy připomínají předměty školní výuky.