Pískovcová socha: Herkules se napřahuje kyjem, levicí otevírá tlamu lva., Kořán 1999#, 94-97., and Braun se podobně jako pražském reliéfu nedržel obvyklého typu zobrazení Herkulova souboje s nemejským lvem (srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, jižní portál: Herkules a nemejský lev). Obvyklý způsob zobrazení tohoto souboje byl inspirován antickou textovou a obrazovou tradicí, podle níž hrdina lva udusil (srov. Exemplum: Herkules a nemejský lev). Braunův Herkules byl inspirován spíše zobrazeními biblickéhoSamsona, stejně jako on přistupuje ke lvu zezadu a otevírá mu tlamu, tak jak to vidíme například na známém dřevorytu Albrechta Dürera z let 1497-8. Bezesporu se však jedná o Herkula, o čemž svědčí kyj v hrdinově pravici.
Pískovcová socha: Mars (knír, přilba, antikizující zbroj a boty, plášť), v levici maršálskou hůl, pravice je opřena o štít s blesky. and Kořán 1999#, 94-97.
Nahý mladý Faun v lidské podobě, kůže přes rameno, stojí se zkříženýma nohama opřený o sloupek a hraje oběma rukama na flétnu., Spinola 2004#, s. 312-3 č. 25., and Antická socha známá jako "le Petit Faun" (Piccolo Flautista, Faun Borghese, tybicen etc.) existovala v celé řadě římských mramorových kopií (c. 40) podle řeckého originálu ze 4. stol. př. Kr., který je spojován se slavnými sochaři Lysippem nebo Skopou. Nejčastěji byl zobrazován exemplář, který byl již v roce 1638 ve vile Borghese v Římě. Tato socha byla zařazena Perrierem do alba nejslavnějších římských soch (Perrier 1638, 48). "Le Petit Faun" je poprvé doložen v roce 1638 v římské vile Borghese, v roce 1808 byla socha odvezena do Paříže, kde je od roku 1815 v Louvru. V Čechách byla socha poprvé napodobena v Kroměříži (srov. Kroměříž, Květnice, Kolonáda, 06: Marsyás), volná kopie byla rovněž součástí výzdoby pražského letohrádku Amerika (srov. Praha, Lapidárium, z vily Amerika: Faun) a František Ignác Platzer se tímto sochařským typem inspiroval při tvorbě mramorové sochy pro vídeňský Schönbrunn.
Kamenná fontána: na vrcholu stojí Neptun (dlouhé vlasy a vousy) opřený o bronzový trojzubec, u nohou delfín. Okolo kruhového podstavce jsou Tritóni troubící na mušle., Poche 1978#, s. 98-99., Brožovský 1995#, 44., and Fontána pochází z Cataja u Padovy, ze zahrady benátského aristokrata Tomassa degli Obizzi. Byla to součást modenského knížecího odkazu, který sesazený modenský vévoda František V. (arcivévoda d'Este) nechal v roce 1859 převést do Vídně. Do majetku arcivévody Františka Ferdinanda d'Este se modenské sochy dostaly v roce 1875, po smrti arcivévody Františka, který ho ustanovil univerzálním dědicem. Na zámek Konopiště, který arcivévoda František Ferdinand koupil v roce 1887, byly modenské sochy převezeny okolo roku 1900.
Kopie antické sochy Diany., Brožovský 1995#, 44., and Kopie Artemidy z Versailles, dílo řeckého sochaře Léochara ze 4. století př. Kr. Původně pod západním průčelím zámku, v "Dianině sadu", po roce 1945 přenesena pod západní průčelí zámku.