http://casopis.scena.cz/index.php?o=1&r=10&c=4915 Jana Soprová:Antická tragédie v Rokoku Jako paralela americké zahraniční politiky Divadlo Rokoko připravilo jako první premiéru sezóny 2005/2006 první díl Aischylovy trilogie Oresteia – Agamemnón (v dlouhodobé koncepci se počítalo s tím, že během dalších sezón budou uvedeny další dva díly, ale vzhledem k tomu, že není jisté, jak dlouho současný soubor v divadle setrvá, možná se dalších dílů dočkáme už v této sezóně). Oresteia pokračuje v dramaturgické linii uvádění klasických textů ve výrazné interpretaci, kterou začalo Moliérovým Donem Juanem v rockovém kabátě. Narozdíl od této hry však Oresteia zachovává bez výhrad původní text, výrazný výklad tentokrát spočívá v inscenačním řešení.Tvůrcům inscenace (režie Thomas Zielinski) připadla paralela nesmyslné desetileté války podobná současné situaci, kdy se Američané vydali „napravovat situaci v Iráku“. To je také důvod, proč se na plakátě (pro neinformovaného diváka nelogicky) objevuje fotografie George Bushe.Scéna, na níž se celý děj odehrává, připomíná barevnou kombinací a také strukturou prostoru s řečnickým pultem uprostřed fašistickou symboliku (rudý sál s emblémem černého V na bílém pozadí). Nápaditě je řešen chór, který nevidíme živý, ale jako by snímaný filmovými kamerami na dvě plátna obklopující prostor, teprve na konci vtrhnou tito lidé živí do sálu. Je tu možnost soustředit se na detaily tváří, nicméně nápad po nějaké době ztrácí na údernosti a máme pocit určitého stereotypu.Celý „příběh“ je rámován temperamentním tancem Klytaiméstry (Alena Štréblová) s jejím milencem (vidíme je pouze jako černé stíny tančící v rudé výhni sálu). Agamemnón (Václav Mareš) přichází z vítězné války domů, nerozeznání jak kostýmem (krátká kožená bundička), účesem, úsměvy, pohyby a stylem řeči od známé image George Bushe. Proslovy Agamemnóna a Klytaiméstry jsou prázdnými slovy, které prolíná skandování davů. Nevěří jim ani oni, ani jejich posluchači – ale je to protokol, tohle se očekává. S Agamemnónem přichází věštkyně Kassandra (Jana Stryková), zahalená v černém arabském šatě, pronášející hořce své vize neblahé budoucnosti. Zločin spáchaný Klytaiméstrou na Agamemnonovi a Kassandře poznáme jen z výkřiku za scénou a zkrvavených šatů Klytaiméstry.Zajímavá – silně protiamerická - koncepce by jistě udělala radost některým západním intelektuálům. Celkově ale představení chvílemi působí až příliš plakátově, vnějškově. Aischylos Oresteia I – AgamemnónPřeklad Petr Borkovec a Matyáš Havrda; režie Thomas Zielinski; scéna Jaroslav Bönisch; kostýmy Tereza Šímová a hudba Karel Albrecht; dramaturgie Vladimír Čepek, Valeria Schulczová a Tomáš Svoboda. Divadlo Rokoko 21. října 2005 | 23.10.2005 19:10:17 Jana Soprová |
Antické drama a válka v Iráku20. října 2005, Lidové noviny PRAHA Portrét prezidenta George Bushe na plakátu k inscenaci první části Aischylovy tragédie Agamemnón podle tvůrců dostatečně výmluvně vypovídá o aktuálním přečtení klasického tématu. Inscenace má zítra premiéru v Rokoku v režii Thomase Zielinského.„Meneláos posbíral vojska z celého Řecka a vydal se na bleskovou válku, která se ale protáhla na deset let. Stejně tak i Američané v Iráku se o to snažili - ta paralela se přímo nabízí,“ uvedl umělecký šéf Tomáš Svoboda. Dramaturgie divadla tak pokračuje v linii uvádění klasických textů, která začala Donem Juanem, i když osud týmu je nejistý. Podle dramaturgyně Valerie Schulczové tým divadlo nejspíš opustí, protože nový ředitel Městských divadel pražských Ondřej Zajíc má vůči jeho práci výhrady. „Nic ještě není definitivní, ale pokud se nedohodneme, rádi bychom další dva díly uvedli v této sezoně,“ dodala. Kam by s inscenacemi odešli, zatím pochopitelně netuší. Současný umělecký tým Rokoka vzešel před rokem z výběrového řízení, funkční období bylo určené na rok, posléze bylo prodlouženo na čtyři let.Projekt trilogie je kolektivním dílem, vzniká v úzké spolupráci uměleckého vedení: další díl by měl režírovat Tomáš Svoboda a třetí oba režiséři dohromady. Zielinski Agamemnóna nastudoval v zánovním a moderním překladu Petra Borkovce a Matyáše Havrdy. „Text jsme neupravovali, ani nic nepřidávali, pouze došlo k několika škrtům. Náš aktualizující výklad spočívá především v inscenačním řešení a výtvarném pojetí,“ uvedl dramaturg Vladimír Čepek. Podle režiséra mění osudy vůdců životy všech, není rozdíl mezi antickými králi a dnešními prvními muži mocností. „Silně vnímáme také motiv pomsty,“ dodal. Titulní roli ztvární Václav Mareš, Klytaiméstru hraje Alena Štréblová a Kasandru Jana Stryková. V dalších rolích se objeví například Petr Lněnička,Tomáš Petřík. Václav Mareš připomněl, že i když jsou antická dramata ctěna, bývají málo uváděná. „Za svůj herecký život se s antikou setkávám podruhé. Poprvé to byl Oidipus v Divadle S. K. Neumanna v režii Václava Lohniského. Antika je nesnadná kvůli verši, potíže činí velké city a také chór. V Libni tehdy výpravu vytvořil sochař Vladimír Janoušek, navrhl chóru železné masky. Ostatně zpracování chóru bývá pro pojetí klíčové. Režisér Zielinski našel originální a moderní řešení.“ uzavřel Mareš.JANA MACHALICKÁ