Budova Krajského muzea. Na fasádě průčelí dvě monumentální majolikové plastiky. Na pravé starně vchodu sedící žena, na hlavě hradební koruna, kolem pasu bohatě zdobený pás. Po levé straně žena s hradební korunou na hlavě, na levé ruce drží bronzovou sošku muže., Umělecké památky Čech 1977, 1, 458; Muchka 1990, 62-63., and Alegorická zobrazení průmyslu a historie představují ženské postavy se specifickými atributy vztahujícími se ke konkrétní historii města Hradce Králové. Pás, který drží Historie je kopií pásu ze ženského středověkého oděvu z 15. století, významný muzejní exponát uložený v budově. Druhá postava má symbolizovat zrod nového Hradce " Nový Hradec Králové vycházející z hradeb".
V Divišově ulici těsně za muzeem stojí První palác bývalé české vzájemné pojišťovny, jehož první patro osadil pražský sochař Stanislav Suk šesti třímetrovými plastikami na téma pojišťovnictví. Figury představují duševního pracovníka (úředníka), řemeslníka, obchod, alegorii města Hradce Králové, zemědělce (úrodu) a spořivost. and Poche 1977#, s. 454.
Na průčelí budovy v 1. patře šest vápencových plastik nahých mužů a žen s drapérií kolem těla, v nadživotní velikosti, alegorie pojišťovnictví: duševní pracovníka (úředník), řemeslník, obchodník, alegorie města Hradce Králové, zemědělec (úroda) a spořivost., Poche 1977#, s. 454., and Martina Vítková, Seriál: Sochy na pojišťovně připomínají aténské stavby, (Hradecký Deník. Cz 19.6.2012).
Na průčelí budovy, v prvním patře, nahá ženská postava., Martina Vítková, Seriál: Stavitelství ve starověku nemělo svoji múzu, Hradecký deník, 12. 6. 2012., archiweb: http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&place=cr&action=show&id=2559, and Socha má představovat abstraktní alegorii stavitelství, génia architektury.
Reliéf se šesti mužskými a ženskými figurami, s různými atributy vztahujícími se k tkalcovství, je završen hlavou Merkura v okřídlené čapce a tkalcovskými atributy v rukách (člunek a špulka nití)., Martina Vítková, Seriál o sochách: Banku hlídá bůh obchodu Merkur (Hradecký Deník.Cz, 3.4.2012)., and Palác byl vybudován pro textilního magnáta Rudolfa Steinského-Sehnoutku, reliéf s motivem Merkura a reminiscencemi na textilní průmysl je alegorickým vyjádřením podnikatelské činnosti stavebníka, historii tkalcoven a přádelen Jana Sehnoutky.
Průčelí dvou nájemních domů zdobených v přízemí nad vchodem trojice reliéfů ve tvaru oblouku s totožnými figurálními reliéfy. Na levé straně vchodu polo ležící nahý muž držící blesky, za ním vlaje draperie, po pravé straně vchodu žena pololežící ve vlnách, po její pravé ruce had. Mezi nimi rostlinný symetrický motiv. and Reliéfy zobrazují čtyři živly - vodu a země a oheň a vzduch. Takovéto alegorické zobrazení je v první polovině 20. století dokladem přežívání klasických témat.