Model pro Občanskou záložnu v Karlíně, patinovaná sádra ( v. 59 cm). Postava sedící ženy, odhalená ňadra, kolem boků drapérie, drží otevřenou skřínku, pravou rukou do ní vkládá minci.
Plastika, sádra (v. 36 cm). Nahá žena stojí, zakrývá si levicí ňadra, pravicí klín., Horejc 2016, s. 231., and Varianta ve sbírkách GHMP inv. č. P-1022.
Plastika, sádra (v. 108 cm). Nahá žena stojí, zakrývá si levicí ňadra, pravicí klín., Horejc 2016, s. 231., and Varianta ve sbírkách UPM v Praze (v. 36 cm).
Třetí díl z původně zamýšleného triptychu (Mládí, Minotaurus, Návrat Théseův). Scéna v krajině, v popředí zelená plocha s bílým útesem (vodní hladina?), v pozadí modrá obloha s tmavými plynoucími mraky. V zelené ploše v dálce loď s černou plachtou, nad zelenou plochou letící postavy - Minerva, k níž se blíží tři další figury. and Bydžovská, Srp 2006#, s. 6-7, obr.1; s. 42-43, obr.23. Havlíková 2008.
Kresba. Figury v plenéru, v popředí poprsí ženy, k níž se blíží profil muže se zavřenýma očima. V pozadí náznak architektury, na horizontu balón a nápis ORFEUS., Bydžovská, Srp 2006#, s. 24, obr. 12. Havlíková 2008., and Ve 20. a 30. letech 20. století byly narážky na antiku předmětem dobového zájmu avantgardních umělců. Často však, namísto vizuální připomínky mýtu nebo konkrétního hrdiny, byl jediným pojítkem s antikou název, který měl vyvolat asociace vedoucí k osobnímu vnímání odkazu antické kultury. Abstrakcí se všeobecně známý námět často posouval do ironizující roviny.Motiv muže hledajícího svou ženu, v souvislosti s nápisem, odkazuje na mýtus o Orfeovi a Eurydice.
Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy. Průčelí paláce ve směru k Vltavě, zdobí alegorické sochy. Nad hlavním vchodem postavy představující pracovníky v dělnických profesích - havíř, sklář, zedník, kovář. Na bočních nárožích dvojice postav.
Pískovcové sousoší: na soklu dvě nahé postavy, sedící figura - drapérie s hvězdami kolem těla, nad ní stojí muž, kolem těla rovněž drapérie, levá ruka pozdvižená vzhůru, pravá drží drapérii na prsou sedící figury, u jejích nohou sova., Poche 1986#, 251., and Sousoší, alegorie Noci, byla protějškem alegorie Dne. Sousoší Dne bylo zničeno již kolem roku 1757 v době pruského bombardování Prahy.
V nice sousoší, dvě nahé postavy, sedící s drapérií s hvězdami kolem těla, nad ní stojí muž, kolem těla rovněž drapérie, levá ruka pozdvižená vzhůru, pravá drží drapérii na prsou sedící figury, u jejích nohou sova. and Odlitek originálu pískovcového sousoší Noci (1733-1734) z dílny M. B. Brauna, stojícího v Královské zahradě před budovou Míčovny.