Průčelí se sloupovým portikem, v postranních nikách alegorická postava muže a ženy., Ledvinka 1995#, 262-266., and Budova Schebkova paláce byla po roce 1918 sídlem cedulového ústavu (pozdější Národní banka československá), v souvislosti se stavebními úpravami budovy vznikly i plastiky.
V pravé části hlavního křídla reprezentační mramorové schodiště, nad ním nástropní malba. Uprostřed shromáždění Olympanů, ve cviklech mezi lunetami antická božstva. and Ledvinka 1995#, 262-266.
Štuková socha: busta Diany (náušnice a náhrdelník) s měsíčním srpkem na čele., Baťková 1998#, 343-346., and Na západním i východním průčelí je ve výklenku nad prostředním oknem v patře totožná busta Diany.
Pískovcová socha: nahý Gigant se zdviženou pravicí, přes rameno má přehozenou lví kůži, Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha a její protějšek jsou v odborné literatuře považováni za Herkuly, ale zcela jistě jsou to Giganti. Jižní Gigant má sice na sobě lví kůži, ale jeho severní protějšek má kůži vlčí, v níž má navíc nachystané kameny, které Giganti vrhali na Olympany. Postavy jsou zobrazeny s obličeji obrácenými vzhůru, kam také hrozí, což jsou gesta, které dávají smysl jedině u Gigantů snažících se dobýt Olymp. Jejich polozvířecí povaha je u jižního Giganta zdůrazněna rozcuchanými vlasy, urputnou grimasou v tváři a nápadným ochlupením nejen na obličeji a prsou, ale i na nohách. V datování obou soch před vilou Amerika není odborná literatura jednotná a objevily se i názory, že sochy jsou starší než letohrádek, nebo byly naopak prohlášeny za novobarokní výtvory z doby opravy vily v letech 1907-1908, kdy byla v majetku Hlavního města Prahy. Vzhledem k tomu, že sochy před vilou zobrazují Giganty útočící na Olymp, není důvod, proč je nedatovat do doby vzniku vily, neboť tematicky souvisejí s její výzdobou. Již na fasádě je vila bustou Diany spojena s Olympem a toto spojení je explicitně vyjádřeno vnitřní výzdobou, zejména v hlavním sále v severní části prvního patra. Tímto sálem je vila definována jako sídlo olympských Múz.
Pískovcová socha: nahý Gigant (vousy a rozcuchané vlasy) se zdviženou pravicí, přes ramena má vlčí kůži., Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha a její protějšek jsou v odborné literatuře považováni za Herkuly, ale zcela jistě jsou to Giganti. Jižní Gigant má sice na sobě lví kůži, ale jeho severní protějšek má kůži vlčí, v níž má navíc nachystané kameny, které Giganti vrhali na Olympany. Postavy jsou zobrazeny s obličeji obrácenými vzhůru, kam také hrozí, což jsou gesta, které dávají smysl jedině u Gigantů snažících se dobýt Olymp. Jejich polozvířecí povaha je u severního Giganta zdůrazněna dlouhými rozcuchanými vousy a otevřenými ústy, v ulomené ruce zjevně držel kámen, který s řevem hodil vzůru. Podobně jako jeho jižní protějšek i on má chomáče chlupů na nohách. V datování obou soch před vilou Amerika není odborná literatura jednotná a objevily se i názory, že sochy jsou starší než letohrádek, nebo byly naopak prohlášeny za novobarokní výtvory z doby opravy vily v letech 1907-1908, kdy byla v majetku Hlavního města Prahy. Vzhledem k tomu, že sochy před vilou zobrazují Giganty útočící na Olymp, není důvod, proč je nedatovat do doby vzniku vily, neboť tematicky souvisejí s její výzdobou. Již na fasádě je vila bustou Diany spojena s Olympem a toto spojení je explicitně vyjádřeno vnitřní výzdobou, zejména v hlavním sále v severní části prvního patra. Tímto sálem je vila definována jako sídlo olympských Múz.
Pískovcové sousoší: sedící nahé Léto (žena, věnec z klasů), v levici klasy v pozdvižené pravici hrozny. Vedle stojí nahý Podzim (mladík, věnec z hroznů) s vinnými hrozny okolo pasu a objímá Léto., Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Vilu Amerika koupil v roce 1729 hrabě Karel Josef Desfours, ale nemovitost patrně neudržoval, neboť její cena při prodeji v roce 1765 nápadně klesla.
Pískovcové sousoší: Zima (nahý muž polesedí nad ohřívadlem), objímá se s vedle stojícím nahým Jarem (květinový věnec) s květinami v ruce., Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Vilu Amerika koupil v roce 1729 hrabě Karel Josef Desfours, ale nemovitost patrně neudržoval, neboť její cena při prodeji v roce 1765 nápadně klesla.
Rodinný dům s italizující fasádou podle návrhu Wiehla Ant. a Zeyera Jana, socha Merkura, na kašně ve vestibulu domu. Merkur drží Panovu flétnu a meč, na hlavě má okřídlenou čapku, odlitek podle Thorvaldsena.