Malovaná opona, alegorická figurální scéna v klasicistním architektonickém rámci. and Alegorická scéna vyjadřuje myšlenku Národ sobě, obnovení divadla po požáru.
Soutěžní návrh na oponu Národního divadla, Petr Maixner, 1879., Databáze ČAD: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=40313. 1. 2013)., and Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 134
Jazykovité nákončí zdobí opakující se motiv křídlené postavy jedoucí na čtyřnohém zvířeti s lidskou hlavou (?)., Lutovský 2001#, 138., and Antikizující výzdoba, putti. Toto kování je oboustranně zdobené. Na jedné straně jsou zobrazené okřídlené postavičky, které mohou být putti. Výjev s největší pravděpodobností představuje putti jedoucí na bájném tvoru, v antice nejčastěji na mořské obludě, huse, delfínu, kentaurovi. Tak by také mohla být interpretována bytost, na níž jede okřídlená postava zobrazená na nákončí opasku. Nález je zařazen mezi výrobky slovansko-avarské kultury. Soudí se, že jsou to výrobky pozdně antických a byzantských dílen, které se přizpůsobily vkusu Avarů, ale patrně to byly i domácí tvůrci, kteří se byzantskými motivy inspirovali. Tyto Motivy, jako putti jedoucí na bájném tvoru, jsou častým výzdobným prvkem na byzantských tunikách, kde zdobily hruď, nebo dolní lem oděvu a rukávů (výzdoba přetrvávala ještě na koptských tunikách z Egypta). Výzdoba tohoto nákončí by mohla podpořit hypotézu, že v lokalitě mimo byzantské území (Franská Východní Marka) mohly existovat i byzantské tuniky, které mohly ovlivnit místní industrii v 8. století.
Bronzová naběračka s rukojetí zdobenou kachničkami. Archeologický nález z kostrového hrobu (III) z lokality Straky (Nymburk)., Sakař-Kurz 1973#, 32, obr. 15., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Naběračka byla patrně vyrobena ve střední Itálii, v dílně, která své výrobky značila kolkem.
Bronzová nádoba s oky držadel (držadlo chybí) s litými ozdobným kováním na hrdle nádoby. Archeologický nález ze žárového hrobu (II) z lokality Dobřichov Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 12., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Vědro bylo vyrobeno v některé středoitalské kovotepecké dílně. Představuje běžný typ bronzového zboží, které na území Římské říše nemělo větší hodnotu.
Bronzová nádoba, se srdčitou podpěrou pouta držadla. Archeologický nález z lokality Hradec Králové., Sakař-Kurz 1973#, 8., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Vědro bylo vyrobeno v některé z italských kovotepeckých dílen. Představuje běžný typ bronzového zboží, které na území Římské říše nemělo větší hodnotu.
Situlovité bronzové vědro s držadlem a ozdobným kováním závěsného oka s hlavou mainady. Archeologický nález z lokality Dobřichov Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 10., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Vědro bylo vyrobeno v některé z italských kovotepeckých dílen. Představuje běžný typ bronzového zboží, které na území Římské říše nemělo větší hodnotu.
Bronzová litá ozdoba v podobě dívčí hlavy (Mainada), kování závěsného oka držadla vědra. Archeologický nález ze žárového hrobu z lokality Dobřichov Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 10., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Vědro bylo vyrobeno v některé z italských kovotepeckých dílen. Představuje běžný typ bronzového zboží, které na území Římské říše nemělo větší hodnotu.