Mědiryrina (190 x 244 mm). V oválném medailonu tři sedící božstva na oblaku- Juno, dvě bohyně a dva putti., Zlatohlávek 1997#, 109, č. 50., and Převedeno do NG v roce 1958 (z grafické sbírky založené roku 1883 při obrazárně v Rudolfinu). Mědirytina podle čtyř stropních medailonů Francesca Primaticcia.
Bronzová soška (v. 33cm): nahý Jupiter, plnovous, pravá noha spočívá na orlu., Chlíbec 2006#, 118-119, č. 49., and Plastika do sbírek NG získána roku 1948 (převod), pochází z valdštejnské sbírky zámku Mnichovo Hradiště. Existuje mnoho replik a variant této kompozice z doby kolem roku 1580.
Kresba (268 x 273 mm). V oblacích dvě postavy: vlevo orel otáčí hlavu k vousatému muži, který je otočen zády k němu (v levé ruce drží hůl, u pasu mošna). Muž (Jupiter (?) pokleká jedním kolenem na oblak, před ním na oblaku sedí žena (Juno ?) se vzdutou drapérií za zády., Zlatohlávek 1997#, 272-273, č. XLVIII., and Do sbírky NG darováno rytířem Vojtěchem Lannou. Kresba je uváděna pod názvem Jupiter a Juno (Zlatohlávek 1997, 272), nicméně kromě orla, který by ukazoval na Jupitera, má muž v ruce hůl a u pasu mošnu, což jsou pro Jupitera atributy velmi neobvyklé.
Olej na dřevě (58, 5 x 76, 3 cm)., Šíp 1968#, č. k. 33., Slavíček 1993#, 163-164., and Obraz byl po roce 1674 a před rokem 1778 patrně v Černínské sbírce, před rokem 1843, ve sbírce dr. Josefa Hosera.Dříve připisováno Janu van den Hoecke a Gerbrandtu van den Eeckhout.
Bronzový odlitek (v. 20,2 cm), postava klečícího Fauna (růžky, kozí nohy, falus), v pravé pozdvižené ruce drží svícen., Chlíbec 2006#, s. 32-33, č. 1., and Tento typ zobrazení je připisován Severovi da Ravenna, v 16. století byl častou inspirací (drží svícen nebo olejovou lampu, druhá ruka se opírá o kalamář). Antickou předlohou byly patrně etruské bronzy.
Bronzový odlitek (v. 20, 3 cm), postava klečícího Fauna (růžky, kozí nohy, falus), v pravé pozdvižené ruce drží svícen., Chlíbec 2006#, s. 38-39, č. 3., and Tento typ zobrazení je připisován Severovi da Ravenna, v 16. století byl častou inspirací (drží svícen nebo olejovou lampu, druhá ruka se opírá o kalamář). Antickou předlohou byly patrně etruské bronzy.
Olej, plátno na dubovém dřevě (116 x 74 cm). Scéna v krajině s potokem, v pozadí činná sopka, postava nahého satyra v pokleku, rohy špičaté uši, vous, má vyplazený jazyk, v pravé ruce drží flétnu., Slavíček 1993#, 211-212., and František Antonín hrabě Berka z Dubé obraz získal ve Vídni, v nostické sbírce v Praze v letech 1706-1945. Dříve obraz připsán van Dyckovi. Je zobrazen okamžik, kdy Marsyás nalézá flétnu, kterou odhodila Minerva, protože Juno a Venuše se smály její hře, protože se při ní její tváře nadouvaly. Toto téma bylo často zobrazováno již v antice ve vázovém malířství a plastice. V evropském malířství renesance a baroka však převládla scéna potrestání Apollónem.
Bronzový odlitek (v. 23 cm), klepadlo s mušlí, se dvěma lvy po stranách a figurou Herkula (drží kyj) uprostřed., Chlíbec 2006#, 200-201, č. 95, obr. s. 201., and Do sbírek NG byl tento bronz získán roku 1947. Klepadla byla vyráběna v Benátkách v mnoha kusech, existuje větší množství variant s touto figurální kompozicí.