Mědiryt (367 x 255 mm). Orion (oděný v kůži, vysoké zdobené boty, v pravé ruce oštěp, u pasu meč) nese na ramenou svou ochránkyni bohyni Dianu (luk, toulec se šípy). Lovec je obklopen zvířaty, v pozadí kráčí skupina mužských a ženských postav (Dianiny družky (?)- frigitské čapky, oštěpy, luky)., Zlatohlávek 1997#, 168, Č.91., and Pochází ze sbírky v Libochovicích, do NG převedeno roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Podle Lucy Penniho. Alegorie lovu.
Olej na plátně (171 x 108 cm). Ke skále je připoutaná stojící žena, nahá, v klíně přehozená drapérie, z moře připlouvá obluda. Z oblak se snáší Perseus na okřídleném koni (přilba)., Kotalík 1982#, 107, č. k. 97., and Antické téma je pojato jako křesťanský symbol. Spoutaná Andromeda symbolizuje lidskou duši, obluda znamená ďábla, Perseus supluje Krista. Formálně je patrná inspirace v Rubensovi.
Lept pro frontispis ke knize Pierra Jeana Jouva, Le Paradise perdu (1937 a 1938). Scéna v krajině. V popředí motiv nohou muže, který se topí v tůni, v pozadí na Léda s labutí a na obzoru abstraktní motiv krystalu., Bydžovská, Srp 2006#, s. 90-91, obr. 77, 78., and O tématu srov. Exemplum: Léda s labutí. Šíma ilustroval bibliofilské vydání knihy P. J. Jouva, Le Paradis perdu, k němuž nečekaně použil antický mýtus o Ikarovi a spojil jej s dalším, námětově nesouvisejícím antickým mýtem. Formálně navázal na své obrazy z roku 1936, kde již použil motiv Ikarových nohou trčících z tůně a krajinu s krystalem. Navíc se však v pozadí tohoto výjevu objevuje ještě motiv Lédy s labutí. Antický mýtus zde nabývá zcela jiný význam. Autor "chtěl vytvořit paralelu k hlavnímu Jouvalovu námětu - pádu ve smyslu prvního hříchu...Léda s labutí by tak odkazovala k prvnímu hříchu a pád Ikarův k jeho důsledku" (Bydžovská - Srp 2006, s. 90-91).
Kresba (268 x 195 mm). Postava ženy sedící na vojenských trofejích (zbroj, štít, šípy), v levé ruce drží oštěp, na pravé ruce sošku okřídlené ženy - bohyně vítězství., Zlatohlávek 1997#, 222-223, č. XXV., and Do sbírek NG věnováno roku 1940 (E. Müllerová).
Grafický list (193 x 197 cm). Figurální scéna ve venkovské krajině s domy, na břehu vodního toku, v rákosí, Pan pronásleduje nymfu. and Ilustrace k Ov. met. vyd?
Mědirytina (265 x 170 mm). Figurální scéna v krajině: v popředí nymfa, která si češe vlasy, schovaný za za křovím ji pozoruje Pán (ztopořený úd)., Zlatohlávek 1997#, 57, č. 25., and Pochází ze zámku Libochovice (v NG od r. 1945). Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9).
Mědiryt oválného tvaru (200 x 130 mm). Pán polosedí opřený o strom, hraje na syrinx, na ramenou přehozená kozlí kůže, na hlavě věnec. U jeho pravé nohy pes, a putto, za ním stojí nymfa, která jej objímá kolem ramen., Zlatohlávek 1997#, 181, č. 103., and Do sbírek NG převedeno roku 1949 z NM v Praze. Podle kresby Giulia Romana.
Pískovcová socha: Pán (vavřínový věnec na hlavě, kozí kůže přes rameno) stojí opřený o kmen stromu, ve zdvižené levici drží syrinx. and Vavřínový věnec na hlavě ukazuje na souvislost s hudební soutěží mezi Pánem a Apollónem, srov. Exemplum: Apollón a Marsyás (Pán).