Kašna, uprostřed bazénu sloup s plastikami medvědů, nad nimi mísa, v ní sloup, na jeho vrcholu nahý Neptun, kolem beder drapérie, drží trojzubec, stojí na delfínovi., Hrubešová -Hrubeš 2002, s. 132, and Medvědí fontána, původně zhotovená pro areál Slavatova letohrádku na Smíchově (dnešní Dienzenhoferovy sady), pak před Justičním palácem na Smíchově, do parku na nám. 14. října přemístěna po roce 1945.
Ve cviklech domovního portálu je nalevo Psyche (motýlí křídla) s rohem hojnosti, napravo je Amor (ptačí křídla). Obě postavy jsou vkomponovány do úponek.
Výjev ve fiktivní krajině s motivem tří ženských torz a motivem obelisku., Bydžovská, Srp 2006#, s. 71-72, 77, obr. 60; Havlíková 2008., and Klasické téma přetváří Šíma do formy ženských torz, která nahradila tři bohyně (Venuši, Juno, Minervu) soutěžící o titul nejkrásnější ženy. Paris je zobrazen jako štíhlý obelisk v pozadí.
Olej na plátně (245x410cm): figurální scéna v krajině, vlevo sedí nahý Paris (na hlavě červenou frigitskou čapku, červené řemínkové opánky, u jeho nohou pes), před ním tři nahé bohyně Minerva, Venuše (zrcadlo), Juno (páv) a tři putti., Kotalík 1982#, 124, č. k. 163., and Obraz věnoval významný český mecenáš Josef Hlávka České akademii pro vědy, umění a slovesnost pro výzdobu zasedací síně.
Nástropní freska - V oblacích sedící ženské postavy: žena v levé ruce drží paletu a štětce, před ní putto drží plátno (Malířství), žena na oblaku v levé ruce drží úhelník v pravici kružítko, kterým krouží na papíře, který před ní na desce drží putto (Architektura), žena na oblaku, v pravé ruce drží malou sošku, v levici kladivo (Sochařství).
Dnes je na vrcholu tympanonu umístěna kopie sochy Jupitera s doplněným měděným žezlem, okolo něj bylo umístěn dalších šest kopií (od severu k jihu): Minerva, Mars, Apollón, Merkur, Venuše a Vulkán (originály jsou v Národní galerii v Praze)., Vlček 1996#, 185-188., and Braunovy sochy stály na attice Clam-Gallasova paláce do roku 1880, kdy byly pro špatný stav sneseny. Dochovaly se sochy Jupitera, Merkura, Venuše, Vulkána a fragmenty dalších postav (dnes v Národní galerii v Praze). Původní stav (včetně antikizující výzdoby štítu) se dochoval na dvou rytinách: Delsenbachovy z roku 1721 (Fischer 1721, tab. 8) a o něco pozdější rytiny Wernerovy (Engelbrecht 1734-1740, II, obr. 12). Z rytin vyplývá, že na atice stálo celkem 17 soch, po čtyřech na rozích balustrád nárožních risalitů, pět na středovém risalitu (čtyři na rozích a pátá na vrcholu štítu) a po dvou na obou spojujících balustrádách. Zobrazení soch na rytinách je pouze schematické, ale obě se schodují v zobrazení postavy na štítu středového risalitu, kde byla postava se žezlem. Této postavě odpovídá dochovaná socha Jupitera, jež má stejný postoj i asymetrickou siluetu danou orlem na pravé straně.
Pískovcový reliéf: nalevo Pyrrha a napravo Deukalión (plášť přetažený přes hlavu), oba za sebe házejí kameny. Nalevo od Pyrrhy dvě děti a mezi ní a Deukaliónem je dítě a žena. U levého okraje strom., Vlček 1996#, 185-188., and Výjev se odchyluje od kanonické ikonografie v tom, že Deukalión a Pyrrha nekráčí vedle sebe a lidé, kteří se z hozených kamenů rodí nejsou za nimi, ale vedle nich. Navíc je tu vedle tří dětí i ženská postava, která opakuje gesto Pyrrhy. Braun se na fasádě Clam-Gallasova paláce se i na dalších reliéfech inspirovaných antickými mýty odchyluje od zavedené normy, což byl zjevně záměr. Sochaři na zakázce velmi záleželo, což dokazují sochy na atice, které jsou velmi pečlivě a detailně propracovány, přestože ne ně nebylo zezdola vidět.
Pískovcový reliéf: nahý Herkules drží jednou rukou Kentaura za krk a druhou za nohu, koňočlověk se snaží sevření uvolnit, přestože již klesl na zem. Za Herkulem je strom., Vlček 1996#, 185-188., and Výjev nezobrazuje Herkula s Kentaurem Nessem, kterého zabil na dálku šípem, ale některý z hrdinových bojů s Kentaury, o nichž se zmiňuje Ovidius v Proměnách (12, 536-531).
Pískovcový reliéf: nahý Herkules útočí zezadu na nemejského lva, klečí mu jedním kolenem na zádech, levicí mu rozvírá tlamu a pravicí se napřahuje kyjem. Okolo skály s naznačenou vegetací, napravo nahoře dům., Vlček 1996#, 185-188., and Braun se nedržel obvyklého typu zobrazení Herkulova souboje s nemejským lvem, který byl inspirován antickou textovou a obrazovou tradicí, podle níž hrdina lva udusil (srov. Exemplum: Herkules a nemejský lev). Braunův Herkules byl inspirován spíše zobrazeními biblickéhoSamsona, stejně jako on přistupuje ke lvu zezadu a otevírá mu tlamu, tak jak to vidíme například na známém dřevorytu Albrechta Dürera z let 1497-8. Bezesporu se však jedná o Herkula, o čemž svědčí nejen herkulovská série, do níž byl výjev začleněn, ale také kyj v Herkulově pravici.