Pískovcová socha: Fortuna nohu na kouli (ve dvojici s Merkurem)., Poche, Preiss 1973#,, Vlček 1996#, 410-412., and Kopie sochy I. F. Platzera, originál v Lapidariu NM.
Pískovcová socha: Oheň, pololežící ženská postava s nádobou s hořícím ohněm (ve dvojici s Vodou)., Poche, Preiss 1973#, 79-101, Vlček 1996#, 410-412., and Na vrcholech obou štítů rizalitu hlavního průčelí čtyři pololežící postavy, Vzduch, Země, Voda, Oheň. Originály pískovcových soch v Lapidáriu NM v Praze (viz. Praha, NM).
Pískovcová socha: Venuše stojící na mušli (ve dvojici s Apollonem), Poche, Preiss 1973#,, Vlček 1996#, 410-412., and Kopie sochy I. F. Platzera, originál v Lapidariu NM.
Pískovcová socha: Vzduch, pololežící žena, pod rukou putto fouká (ve dvojici se Zemí)., Poche, Preiss 1973#, 79-101, Vlček 1996#, 410-412., and Na vrcholech obou štítů rizalitu hlavního průčelí čtyři pololežící postavy, Vzduch, Země, Voda, Oheň. Originály pískovcových soch v Lapidáriu NM v Praze (viz. Praha, NM).
Architektura i výzdoba imituje staroměstskou mosteckou věž., Homolka 1985#, 217-220., and Volná imitace Staroměstské mostecké věže císaře Karla IV., jejímž prostřednictvím stavba navazuje na antickou triumfální symboliku.
Architektura i výzdoba imituje staroměstskou mosteckou věž. V dolní vrstvě žánrové výjevy, nad nimi postavy panovníků a v nejvyšší vrstvě čeští světci s Kristem a P. Marií. Na straně do města byl patrně zobrazen Karel IV. a Václav IV., na venkovní straně Jiří Poděbradský a Vladislav II. Do výzdoby Matěj Rejsek začlenil i svůj autoportrét a na západním i východním průčelí jsou zobrazeny postavy vyhlížející z otevřeného okna., Homolka 1985#, 217-220., and V sochařské výzdobě se objevuje autoportrét a iluzivní motiv postavy vyhlížející z otevřeného okna, oba motivy poprvé v umění českých zemí. Motiv postavy vyhlížející z okna nebo dveří je antického původu a prostřednictvím Itálie se dostal do záalpského umění 15. století (palác Jacques Coeur, Bourges, před 1450; portál městské kanceláře ve Štrasburku, 1464), srov. Hrubý 2003, s. 188 pozn. 18.
Edikula okna spočívá na římse s pletencem, jež je přerušena konzolami, z nichž rostou korintské kanelované pilastry. na pilastrech je položen dvoudílný architráv, ve vlysu je nápis PRAGA CAPUT REGNI (Praha hlava království). Nad kladím je římsa, na níž je bohatě profilovaný kruhový tympanon s vloženým reliéfním znakem Starého města. V roce 1731 byla připojena postranní okna s gotizujícími nástavci., Hořejší 1979#, s. 34, 149., and Okno vzniklo po spojení Starého a Nového města pražského roku roku 1518, radnice byla tehdy rekonstruována a kolem 1520 vzniklo okno s nápisem. Nápis je obměnou hesla "Roma caput mundi", která byla zprostředkována nápisy na pečetích Svaté říše římské, a politický charakter výzdoby okna podtrhuje i jeho formální vazba ostění na jagelonský Pražský hrad.
Jan Křtitel křtí Krista v Jordánu, v pozadí dva andělé. Biblický výjev je umístěn do zalesněné krajiny typické pro střední Evropu. Oltářní skříň je ze začátku 17. století., Homolka 1985#, 207-211., and Viz: Praha, Národní galerie, Zlíchovský epitaf.
Karel IV., sedící muž s vousatou tváří, oděný v ceremoniálním rouchu, s korunou na hlavě, v levé ruce říšské jablko, v pravici meč (dnes chybí). Sedící mladý muž s krátkou bradkou, v levé ruce říšské jablko, v pravici žezlo, na hlavě koruna., Denkstein 1958#, obr. 74., Bažant 2003#, 148n., and Individualizace zobrazené skutečnosti. Přes určitou typizaci, má autor portrétů vladařů zájem na vystižení individuálních rysů portrétované osoby. Oba muži jsou rozlišeni charakteristikou "starý král" a "mladý král". Karel IV. je tu zobrazen jako hrbatý stařec již neschopný sedět zpříma, proti němuž je postaven Václav IV. charakterizovaný jako jinošský král.
Pískovcová plastika ženy, u levého boku drží oběma rukama roh hojnosti. and Kopie plastiky ze špitálu v Kuksu, kde tvořila Štědrost jednu z řady ctností, které byly umístěny na terase. Na podstavci v Praze je umístěna tabulka s chybným názvem alegorie (plastika označena jako Trpělivost).