Résumé: Zielinského Agamemnón je výborným příkladem prvoplánovitého využití antického dramatu pro účely politické agitace. Z prvního dílu trilogie Oresteia se stala satira na novodobé demokratické vůdce, kteří nemyslí vážně to, co říkají, a kteří své činy ani nemusí ospravedlňovat před lidem (=chór), neboť ten se spokojí s několika banálními frázemi a vtípky. Zielinski nenechává nikoho na pochybách, koho si bere na mušku: George W. Bush se objevuje na plakátu, v programu k inscenaci se rozebírají příčiny války v Iráku, Agamemnónova zajatkyně Kassandra má na sobě tradiční oděv muslimských žen a v samém závěru představení zazní americká hymna. Tato příliš explicitní aktualizace však při interpretaci Oresteie zůstala nutně na povrchu a sama se připravila o důležité významy, které v Aischylově trilogii jsou. DČ
Před brněnskou redutou sloup, místo hlavice klávesnice hudebního nástroje (klavichord), na jeho vrcholu socha nahého okřídleného chlapce (má jenom jedno křídlo) s parukou a rysy hudebního skladatele W. A. Mozarta., Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=709 (27. 1. 2013))., and Autor sám charakterizuje figuru: "je to Cupido, Merkur nebo něco anticky renesančně manýristického" (Čt 24, video, Před půlnocí z 16. května).
Pískovcová plastika nahé ležící ženy., Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=980&qt=&qc= (27. 1. 2013))., and Soch na dnešní místo umístěna roku 2004.
Bronzové sousoší je umístěno na nástupišti stanice metra. Muž ("Teiresziasz"), sedí na židli, do půl těla nahý, v rukách drží slepeckou hůl. Před mužem kráčí pes. and Autor své dílo nazval "Teiresziasz" (Teiresiás). Inspirací je slepý thébský věštec, známý z řeckých mýtů o Odysseovi, jako věštec vystupuje také v Sofoklově tragédii Oidipus král. Podle mýtu změnil pohlaví z muže v ženu a naopak. O jeho oslepení existuje několik verzí mýtu, podle Ovidia (Met. 3, 316n) byl povolán jako rozhodčí ve sporu mezi Diem a Hérou, dal za pravdu Diovi (tvrdil, že větší rozkoš z lásky má muž), Héra jej za trest oslepila. Postava tohoto věštce byla oblíbeným hrdinou i v jiných uměleckých oborech (například parodie na mýtus, opera F. Poulence Prsy Teirésiovy na text Guillauma Apollinaira (1947).
Bronzové sousoší je umístěno na nástupišti stanice metra. Muž ("Teiresziasz"), sedí na židli, do půl těla nahý, v rukách drží slepeckou hůl. Před mužem kráčí pes. and Autor své dílo nazval "Teiresziasz" (Teiresiás). Inspirací je slepý thébský věštec, známý z řeckých mýtů o Odysseovi, jako věštec vystupuje také v Sofoklově tragédii Oidipus král. Podle mýtu změnil pohlaví z muže v ženu a naopak. O jeho oslepení existuje několik verzí mýtu, podle Ovidia (met. 3, 316n) byl povolán jako rozhodčí ve sporu mezi Diem a Hérou, dal za pravdu Diovi (tvrdil, že větší rozkoš z lásky má muž), Héra jej za trest oslepila. Postava tohoto věštce byla oblíbeným hrdinou i v jiných uměleckých oborech (například parodie na mýtus, opera F. Poulence Prsy Teirésiovy na text Guillauma Apollinaira (1947).