V hlavním sále, dnešní obřadní síni, výzdoba stěn, architektura s galantními scénami a niky s chiaroscurovými figurami - antická božstva (Venuše s Amorem, Herkules). and Fresky byly restaurovány v letech 1909-1910 (Jakub Obrovský).
Na stropě a zdech otevřené arkádové budovy (František Maxmilián Kaňka) jsou zobrazeny výjevy z Itálie - výbuch Vesuvu, Pompeje a některé obrazy z antické mytologie (Herkules, Herkules a Antaios, Herkules a Kerberos, Satyr a Amor)., Poche, Preiss 1973#, 67, 97, 166, obr. 51-53., Vlček 1999#, 261-264., and Bitevní scéna na stěně zahradního schodišťového parteru od V. V. Reinera z roku 1730 (Bitva Římanů s barbary, dnes nedochovaná), byla v roce 1797 zakreslena Antonínem Machkem (dnes je nezvěstná), který za kopii získal první cenu Společnost vlasteneckých přátel umění.
Nástropní malba v obdélném štukovém rámu. Uprostřed se v oblacích vznáší ženská postava v antikizujícím oděvu, v pravé ruce drží ratolest, ve vlasech věnec z květin. Pod ní Amorek s kotvou. Po levici Viktorie postavy ve zbroji a válečné trofeje, po pravici atributy míru (dítě, kosa, srp, máselnice, hrábě, chléb, plody) a ženská postava sedící na děle, v levé ruce drží nad trofejemi války k zemi skloněnou pochodeň., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Vlček 1999#, 445-448.
Nástropní malba (poničeno pozdějšími přemalbami): Venuše (bílé šaty odhalující ňadra, plášť) sedí s kopím v ruce, objímá se s Adonidem (antikizující zbroj, červený plášť). Výjev je zasazen do přírodního rámce, nalevo v oblacích prázdný Venušin vůz tažený párem holubic. Napravo v pozadí dva psi, nad ním dva Amorové, jeden střílí z luku na ústřední dvojici Venuše a Adonida v obětí, druhý sklání pochodeň k zemi., Preiss 1956#., Preiss 1970#., and Vlček 1999#, 471-475.
Pozdně klasicistní obytný dům palácového typu, výzdoba ve stylu druhého rokoka a pozdního klasicismu. V 1. patře v salonku sousedícím s hlavním sálem figurální výjev v oválném rámu. Paridův soud., Ledvinka 1995#, 99-104., and Baťková 1998#, 536-537.
Mědiryt (36, 7 x 52, 6 cm): nahý Amor přistupuje k lůžku, na němž spí nahá Psýché. Putto Amorovi sundavá toulec, luk leží před ním. Nahoře putto zdvihá závěs nad postelí a nalevo putto hasí oheň vodou, kterou vylévá z hrnce., Fučíková 1997#, I/336, and Podle připojeného nápisu je rytina zhotovena podle terrakotového reliéfu B. Sprangera, který se však nedochoval. Nápis pod výjevem odkazuje na pasáž v Apuleiových Proměnách, kde Venuše žádá Amora, aby ztrestal Psychu za to, že ji zastínila svojí krásou. Výjev však ukazuje Amora, kterého krása Psyché uchvátila natolik, že se do ní sám zamiloval a unesl ji do svého zámku. Trojice putti tento zvrat svými činnostmi komentuje. Levý putto ukazuje pravicí schovanou pod závěsem na Psyché a levicí lije vodu na Amorovu pochodeň, čímž naznačuje, co Venuše od Amora očekávala, totiž že její kráse nepodlehne. Zbývající putti naopak vyjadřují Amorovy myšlenky, prostřední zdvihá závěs a pravý mu sundavá toulec, z něhož měl vzít trestnou střelu. Inspirací pro zobrazení spící Psyché byla slavná antická socha spící Ariadny z vatikánských sbírek. Sprangerovi ji mohl zprostředkovat Giambologna svojí spící Nymfou, podle níž zhotovil bronzovou sošku Antonio Susini (Spící Nymfa, circa 1575, Vídeň), jež byla součástí pražských sbírek císaře Rudolfa II.
Lavírovaná kresba perem (349 x 235 mm). Scéna v krajině, v popředí Amor kolem pasu šerpa s toulcem a šípy, v pravé ruce drží šíp. V průhledu krajina s architekturou, řekou a mostem, v pozadí hory., Slavíček 1993#, 193., and Volný výřez obrazu Palma Vecchia Venuše s Amorem.
Bronzová soška Amora střílejícího z luku (křídla, luk chybí), stojí na levé noze, pravá pokrčená., Chlíbec 2006#, 134-135, č. 57, obr. 135., and Bronzový odlitek pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25). Replika stejného typu je ve Florencii, Museo Nazionale del Bargello inv. č. 54.
Mědirytina, 240 x 179 mm. Figurální výjev v krajině, v popředí před skálou Apollón střílící z luku na Pythóna, který se svíjí na zemi před ním, s hlavou prostřelenou šípem. Na skále Apollón a múzy, nad nimi letící Amor střílí na Apollóna z luku, vpravo nahoře na oblaku stojí proti sobě Apollón a Amor, oba drží luk., Zlatohlávek 1997#, 151, č.k. 81., and Rytina podle jednoho výjevu z cyklu čtyř zobrazení Giulia Romana, získána do sbírek roku 1953 nákupem v pražském antikvariátu.
Mědiryt (296 x 224 mm), Scéna v plenéru, dvě stojící mužské postavy. Vlevo Apollón (hůl, za ním na stromě visí luk, toulec a syrinx a stažená zvířecí kůže s kopítky), vpravo Hyakinthos (nahý, bederní rouška), opírá se o hůl, u jeho levé nohy malý Amor., Zlatohlávek 1997#, 34, č. 7., and Převedeno ze sbírek NM v Praze v roce 1949. Zobrazení se těsně drží textu Ovidiových Proměn, kde básník zdůrazňuje, že Apollón kvůli Hyakinthovi zapomněl na hudbu a lukostřelbu - odložil svoje atributy, luk a toulec, které visí na stromě vpravo nahoře, nalevo visí odložená syrinx.