Lept (267 x 397 mm). Figurální scéna v krajině, vpravo skotačící putii nesou velký věnec, dva fauni a putti nesou opilého Bakcha, na zemi leží panter. Vlevo káď, v ní tři putti, za kádí faun, před ní v popředí opilý Pan a dvaputti, nad kádí zcela vlevo putti u vázy s reliéfní výzdobou. and Slavíček 1993#, 300.
Mědirytina (332 x 480 mm). Hostina bohů na svatbě Pelea a Thetis hosté sedí u dlouhého stolu v oblacích. Jsou tu Jupiter (orel u nohou) a Juno (v doprovodu svého páva), Venuše a Amor, Bakchus, Merkur (vpravo), Hercules (vlevo), Minerva a další. Vpravo se z oblaku snáší bohyně Eris s jablkem v ruce., Slavíček 1993#, 298., and Podle předlohy Crispina van der Broeck.
http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Potsdam and Bacchus (Dionysos)Dionysos ist uns schon im Triumph mit Ariadne begegnet. Über den jugendlichen Gott der Freude, des Frohsinns, des Weines und der Fruchtbarkeit existieren sehr seltsame Mythen, deren Sinn für Nichteingeweihte verborgen bleibt. Auch Dionysos hatte Liebschaften und Nachkommen, mit Ariane zum Beispiel den Oinopeion (den er den Weinanbau lehrte) oder mit Aphrodite die drei Grazien, diese wunderschönen Mädchen, die Anmut, Grazie und Frohsinn verkörpern (manche behaupten aber, Zeus sei deren Vater) und den auffallend merkwürdigen Priapo s.Die originalen Figuren sind Werke französischer Bildhauer aus den Jahren 1748 bis 1764. "Venus" und "Merkur" von Jean Baptiste Pigalle kamen als Geschenk des französischen Königs Ludwigs XV. in den Park, die anderen Figuren wurden von den Bildhauern Lambert Sigisbert Adam, Francois Gaspard Balthasar Adam und Sigisbert Francois Michel geschaffen. Friedrich II. bemühte sich selbst sehr um die Vervollständigung des Rondells.
Plastika, bronz, v. 19 cm. Nahý stojící muž s hroznem vína v pravici., Horejc 2016, s. 217., and Kresebné návrhy plastiky ve sbírce GHMP inv. č. K-1834.
Plastika, pálená hlína glazovaná, v. 55 cm., Horejc 2016, s. 174., and Toto dílo vzniklo v několika variantách v sádře a keramice se světlou a tmavou glazurou.
Reliéf. Polychlomovaná tepaná mosaz, v. 71, 5 cm, š. 57 cm., Horejc 2016, s. 173., and Původně byl reliéf patrně součástí výzdoby vinárny Cristal Kiosek Karla Hlouchy.
Bakchus (nahý, tlustý s dlouhou bradou) jede na oslu a oběma rukama objímá okolo ramen fauny, kteří ho podepírají. Plášť, na kterém sedí, splývá dolů na zem. Fauni mají krátké pláště. Nalevo je strom s připevněnou draperií, napravo palma., Bažant 2006#., and Bakchus je zobrazen jako tlustý nahý muž, je zmožen vínem, a proto jede na oslu, navíc jej musí podpírat fauni. V šestnáctém století byly v Římě dva antické římské sarkofágy, ze kterých tento motiv renesanční umělci přebírali (Bober, Rubinstein 1987, č. 82 a 83i). Výjev evokuje Zlatý věk, jenž se odlišuje od všech ostatních dob to, že v něm žijí lidé společně s bohy a příchod této šťastné epochy je tedy jejich návratem na zem. Tomuto návratu je věnována celá jižní polovina západního průčelí Belvedéru. Napravo od výjevu s římskou vlčicí jsou dva reliéfy věnované nerozlučné dvojici Bakcha a Apollóna, což byli podle renesančních filosofů pro lidstvo nesmírně důležitá božstva, neboť z těchto protikladných zdrojů byla čerpána básnická inspirace, furor divinus, která smrtelníkům umožňovala, aby se přiblížili k nesmrtelným bohům. Apollón na Belvedéru není zobrazen jako vůdce múz, ale při trestání Marsya, neboť i tento výjev podle dobových komentářů bezprostředně souvisel s básnickou inspirací. Výjev s Bakchem na jedenáctém soklu je možné chápat jakožto součást následujícího zobrazení Apollóna trestajícího fauna Marsya, neboť bůh vína byl při této exekuci. Sokl následujícího, tedy třináctého sloupu, zobrazuje patrně Merkura jako vynálezce siryngy, tedy v roli civilizačního heroje.
Červenohnědý karneol s řezbou představující ověnčenou mužskou hlavu hledící doprava., Benda 1989#, 18., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Figura na gemě z 1. století př. Kr. představuje mladého Bakcha.
Výzdoba stropu hlavního schodiště paláce (postaven 1669-1682): figurální scéna v oblacích - svržení Titánů. Uprostřed Jupiter s blesky, kolem něko v mracích shromáždění bohové a Titáni útočící na Olymp., Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001., and Alegorické vyjádření boje s Turky.
Pískovcová socha (v. 182 cm): Bakchus (pláštík ze zvířecí kůže), s hroznem vína v ruce stojí opřený o strom., Denkstein, Drobná, Kybalová 1958#,, Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha patří do souboru, který byl původně umístěn v zahradě vily Amerika (Praha, Nové Město, Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20), od roku 1909 jsou sochy uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze.