Search

Start Over Subject filozofie Original context has metadata only false

292. Milénium vědy a filosofie: sborník příspěvků

Creator:
Nosek, Jiří and Filosofický ústav (Akademie věd ČR)
Publisher:
Filosofia
Format:
print and 266 s.
Type:
model:monograph and TEXT
Subject:
20. stol, dějiny vědy, filozofické myšlení, filozofie, filozofie vědy, humanitní vědy, konference, přírodní vědy, vědecký rozvoj, 101"19"(063), and 001"19"(063)
Language:
Czech
Description:
k vydání připravil Josef Nosek.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

296. Mnohorelační teorie soudu Bertranda Russella

Creator:
Soutor, Milan
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, Russell, mnohorelační teorie, přímý realismus, soud, pravda a nepravda, multiple relations theory of judgement, direct realism, judgement, truth and untruth, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Mnohorelační teorii soudu Betrand Russell uvedl v roce 1910 jako výsledek kritiky propozičního realismu, který v revoltě proti idealismu přejal od G. E. Moora. Kritizovaná koncepce se zakládá na binární teorii soudu. Binární teorii Russell napadá nepřímo skrze kritiku identitní teorie pravdy, jež jde s tímto pojetím soudu ruku v ruce. V prvním oddílu tuto kritiku vyložím a v tom, který následuje, představím mnohorelační teorii. Ve zbytku práce se budu zamýšlet nad otázkou, k jaké teorii pravdy přijetí mnohorelační teorie vede. Také zodpovím otázku, zda se tato teorie vyhýbá problémům binární teorie soudu. V odpovědi na první z těchto otázek předložím ve třetím oddílu kontextuální teorii pravdy. Tento návrh budu hájit proti tezi, že šlo o korespondenční teorii kongruenčního typu. Jak budu argumentovat ve čtvrtém oddílu, ty pasáže, kde Russell hovoří o korespondenci, je nutno brát s rezervou, ba dokonce je nezbytné tyto pasáže škrtnout. V závěru se vrátím k mnohorelační teorii jako takové a naznačím potíž, která vyvstává tehdy, když máme v této teorii zajistit syntetickou jednotu soudu., The multiple-relation theory of judgement was introduced by Bertrand Russell in 1910 as the upshot of a critique of propositional realism which, in revolt against idea­lism, he took over from G. E. Moore. The target of the critique is founded on a binary theory of judgement. Russell attacks the binary theory indirectly by a critique of the identity theory of truth which goes hand in hand with this conception of judgement. In the first part I interpret this critique and then, in the part that follows, I present the multiple-relation theory. In the remainder of the piece I will consider the question of which theory of truth adoption of the multiple-relation theory leads us to. I will also address the question of whether this theory avoids the problems of the binary theory of judgement. In answer to the first of these questions I propose, in the third part, the contextual theory of truth. I will defend this proposal against the thesis that it is actually a congruent version of the correspondence theory. As I will argue in the fourth part, those passages where Russell speaks of correspondence should be treated with caution – in fact, these passages should be positively disregarded. In conclusion I return to the multiple-relation theory as such, and I indicate the difficulty which arises when, in the framework of this theory, we seek to make sense of the synthetic unity of judgement., and Milan Soutor.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

297. Morálka jako věda?

Creator:
Jakub Jirsa
Format:
print
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, Harris, Sam, 1967-, filozofie, etika, neurovědy, utilitarismus, naturalismus (filozofie), philosophy, ethics, neurosciences, utilitarianism, naturalism (philosophy), 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Sam Harris ve své knize The Moral Landscape: How Science Can Determine Human Values (2010) tvrdí, že otázka morálních hodnot není ničím jiným než otázkou po blahu vědomých bytostí. Ve svém výkladu si Harris klade tři úkoly: etablovat etiku jakožto plně racionální a ideálně vědeckou disciplínu, posílit a obhájit naturalismus a ustanovit smysluplnost lidského života na nenáboženské bázi. Harrisova kniha se setkala s odmítnutím v odborných recenzích, avšak ne všechny kritiky jsou oprávněné a skutečný problém s Harrisovým přístupem podle mne leží jinde, než se kritici domnívají. Existují nejméně tři důvody, proč odmítnout Harrisovu koncepci morálky jakožto vědy. Prvním je konfuzní pojetí vědy, se kterým souvisí absence čehokoli vědeckého v Harrisově popisu etických problémů či jejich řešení. Druhý důvod je nekoherentní postup při výkladu původu hodnot. A konečně posledním důvodem k odmítnutí Harrisovy vize je podoba života, kterou nám nabízí jakožto výsledek přijetí etiky založené na vědě., Sam Harris in his book The Moral Landscape: How Science Can Determine Human Va­lues (2010) argues that the question of moral values is none other than the question of the happiness of conscious beings. In his account Harris sets himself three tasks: to establish ethics as a fully rational and purely scientific discipline, to reinforce and defend naturalism, and to rest the meaning of human life on a non-religious grounding. Harris’ book has met with a negative reaction in journal reviews, but not all the criticisms are justified and the real problem with Harris’ approach, in my view, is different to what his critics suppose. There are at least three reasons why we should reject Harris’ conception of morality as a science. The first is his confused conception of science which brings with it the absence of any scientific (on Harris’ understanding) ethical problems and of their solution. The second reason is an incoherent approach in his account of the origin of values. And finally, the last reason for rejecting Harris’ vision is the form of life which he offers us as the result of accepting ethics founded on science., Jakub Jirsa., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

300. Myšlení pospolitosti u Charlese Taylora

Creator:
Ondřej Štěch
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, community, communitarianism, Charles Taylor, secularity, fulfilled life, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
The theme of this article is the concept of community in the writings of Charles Taylor. It treats as its starting point both the significance attributed by him to this concept as well as his reluctance to being labelled a communitarian. The reconstruction of the concept is based on two of Taylor’s major works, Sources of the Self. The Making of the Modern Identity and A Secular Age. In the former the focus is on the notion of moral space which is deployed in a critique of individualist ontology, but which does not lead him to claim that the community has some special status. The reconstruction of the latter book focuses on the description of developments leading to modern forms of sociality that have superseded previous forms of social organization that were based, to a large degree, on local communities. In conclusion, I describe Taylor’s normative concept of community which is an integral part of his vision of “fullness”, which transcends both individualism and the traditional, exclusive communities., Ondřej Štěch., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1647 to 2021

View larger »