Pětipodlažní nárožní budova, v 1. 4. a 5. podlaží s plastickou výzdobou. Na nároží do Apáczai Csere a Szende Pál utca portály s obloukovým zakončením, ve cviklech po obou stranách okřídlená postava chlapce. Nad nimi, ve třetím patře, po obou stranách oken s edikulou, sochy žen oblečené v chitonu a himatiu. První zleva žena opírající se o žezlo (Juno), žena s diadémem na hlavě držící v levé ruce sovu a v pravé kopí (Minerva), ve čtvrtém patře kandelábrové motivy v obdélných polích po stranách zdvojených oken, nahoře jsou ukončené mendrem, pod římsou ovocný feston běžící po celém obvodu stavby. V průčelí do Szende Pál utca tři stejně řešené portály s obloukovitým zakončením, balkony a edikulová okna s ženskými postavami ve třetím patře; zleva žena, levou ruku zdviženou (asi zde chybí váhy), pravá se opírá o meč (Spravedlnost); žena, v levé ruce drží přeslici (pilná Práce); žena, drží si lem drapérie, u pravé nohy má orla (Svoboda); žena, oběma rukama odvíjí svitek (Pověst). Další dvě postavy se nedochovaly. and Postavy chlapců s křídly představují genie; ženské postavy jsou personifikacemi občanských ctností: Skromnosti, Intelektu, Spravedlnosti, Píle, Svobody a dobré Pověsti.
Kadmos (antikizující zbroj, přilba zdobená okřídlenou strvůrou) obrácený doleva útočí na draka oštěpem, drak uhýbá hlavou dozadu. Nalevo stromy, napravo palmy., Bažant 2006#., and Po Jupiterovi a Evropě následuje ve třináctém cviklu Kadmos. Přechod od řady výjevů s Jupiterovými láskami k zobrazení boje s drakem ale nebyl násilný a nerušil diváka při postupném prohlížení fasády a její přebohaté výzdoby. Plynulost vyprávění totiž zaručoval Kadmos, bratr Evropy a jeho dobrodružství, které bylo důsledkem jejího únosu. Ostatně i v Ovidiových Proměnách, jež tehdy byly hlavním zdrojem poučení o antické mytologii, následuje po příběhu o Evropě vyprávění o Kadmovi. Tyrský princ Kadmos byl vyslán, aby našel unesenou sestru, ale protože neuspěl, byl vyhnán do exilu. Jeho putování skončilo v Boiótii, kde zabil draka zasvěceného bohu války a založil město později nazvané Théby. Na Belvedéru hrdina zabíjí draka přesně podle Ovidiova líčení v Proměnách a to tak, že vrazil oštěp do netvorovy tlamy a v příštím okamžiku mu přibodne hlavu ke stromu. Postoj Kadma zabíjejícího thébského draka je zrcadlovým protějškem Iásóna zabíjejícího kolchidského draka na opačném konci západního průčelí. Tato shoda nebyla určitě náhodná, protože sochař se v případě Iásóna musel odchýlit od textu Ovidiových "Proměn", které tak doslovně cituje ve výjevu s Kadmem. Podle Ovidia totiž hrdina s drakem nemusel bojovat, protože Aiétova dcera Médeia mu dala kouzelné byliny, kterými jej uspal. Umístění výjevů se zrcadlově převrácenou kompozicí na obou koncích západního průčelí bylo bezesporu vědomé a mělo je kompozičně sjednotit. Toto sjednocení nebylo motivováno pouze estetickým zřetelem, ale patrně naznačovalo, jak má divák celou tuto sérii reliéfů chápat. Je tu totiž jednoznačný vývoj od severní strany, kde je zabitím draka získáno zlaté rouno, pod jehož ochranou habsburští panovníci porážejí nepřátele, aby mohli nastolit nový Zlatý věk. Příchod věčného míru je předpovězen na jižní straně západního průčelí, kde je zabitím draka (nepřátel Habsburků) umožněno založení nového města (světové říše). Na osvobozeném území totiž Kadmos založil Théby, v nichž panoval v míru a blahobytu, což zaručovala jeho manželka, kterou mu bozi přisoudili. Kadmos se ostatně jako alter ego císaře představuje i ve slavnostní výzdobě v Lille při triumfální cestě Filipa II. a Karla V. v letech 1549--1550.