Mědiryt (19, 3 x 15, 3 cm). Figurální výjev v kvetoucí zahradě s motivem sochařsky pojatého schodiště, které zdobí erby rodu Binago. V popředí vyrůstá ze země ověnčená Flora, která podává putti cibulky narcisů a tulipánů, po její pravici žena, která se proměňuje v jabloň, po její levici stojí Binago s rozvinutým svitkem. Nad zahradou se vznáší putto s nápisem a prstenec zvěrokruhu v čele se znamením blíženců. Nad prstencem druhý putto nesoucí nápisovou pásku. and Rytina podle předlohy Karla Škréty. Frontispis knižních tezí Jana Antonína Binaga, knižní výtisk tezí bez frontispisu je uložen v Národním archivu v Praze (sbírka Wunschwitz - tisky, inv. č. 71). Škréta se patrně inspiroval ilustracemi G. B. Ferrariho (Hespetides..., 1646).
Vítězství Ctností nad Neřestmi na osmi čelech lunetové klenby. Postava sedící ženy s dětmi, jedno dítě drží v rukách, druhé drží konec jejího závoje vpleteného do účesu. Nad výjevem putto s věncem, korunuje Ctnost, pod jejíma nohama figura vousatého muže., Lejsková-Matyášová 1973#, 1-17., Poche 1977#, 42-44., and Alegorický zápas Hříchů a Ctností, Ctnosti vítězí nad Hříchy svou duchovní převahou. Hříchy jsou personifikovány mužskými postavami, nad kterými vítězí Ctnost.
Nástropní freska ve štukovém rámu (poškozená). Figurální scéna v oblacích, v popředí sedí Minerva ve zbroji (sova, přilba, kopí), vpravo Paris vztahuje ruku se zlatým jablkem k nahé sedící Venuši, za ní Amor střílící z luku na Parida, nad Venuší sedí Juno (páv) se vzdutou drapérií nad hlavou, vedle ní zleva putto s věncem, dole po pravici Venuše sedí nymfa., Vlček 2001#, 202., and Ryšavý 2005#.
Olej na plátně (87, 5 x 133 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí, vedle pes. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých říčních božstev na mořském břehu., Fusenig 2010#, č. 24 s. 138-139., and K obrazu je dochována přípravná kresba (Paris, Louvre) a její varianta (Wien, Albertina). Obraz byl často kopírován, k jeho popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589. V rudolfinském umění najdeme jeho ohlas na stříbrné medaily Jana Vermeyena z doby před rokem 1608.
Olej na plátně (81 x 70 cm): Faun drží na ramenou malého Bakcha (věnec), který pije z číše. Okolo tančí malí Fauni (kozí nohy) a putti. Nalevo nahá žena s číší a Faun hrající na píšťalu. Napravo dva páry objímajících se Bakchantek a Faunů, v rohu dole čurající putto stojí na sedícím kozlu, zazadu ho podepírá další putto (věnec).. Výjev je zasazen na kraj jeskyně v lese., Togner 1999#, s. 330.331, č. 335, and Obraz byl koupen před rokem 1675 od malíře ve Vídni.
Nástropní malba nad vstupním schodištěm. Figurální scéna v krajině. Uprostřed kompozice oblak, na něm vůž tažený jeleny. Kolem vozu psi, putti s lesními rohy, pochodněmi a vavřínovým věncem. Na zemi putti s ulovenými zvířaty a ptáky. Ve voze sedí ženská postava s kopím v ruce (Diana), vedle za ní a dole u vozu další ženská postava (nymfy), za vozem letící okřídlená postava., Poche 1978#, s. 403., and Tříska 1986#, s. 130.
Lept (267 x 397 mm). Figurální scéna v krajině, vpravo skotačící putii nesou velký věnec, dva fauni a putti nesou opilého Bakcha, na zemi leží panter. Vlevo káď, v ní tři putti, za kádí faun, před ní v popředí opilý Pan a dvaputti, nad kádí zcela vlevo putti u vázy s reliéfní výzdobou. and Slavíček 1993#, 300.
Na průčelí tympanon se štukovým reliéfem: Minerva, na hlavě přilba, na štítě gorgoneion, kopí, pozdvihuje vavřínový věnec. Dvojice putti., Poche, Preiss 1973#, 92, obr. 86., Vlček 1999#, 383-385., and Architekt (Antonín Schmidt) se při včlenění stukového tympanonu se sedící Minervou inspiroval Virchem. Antikizující ornament v portrétních medailonech suprafenester prvního patra.
Nástropní malba: polonahé Múzy na Helikónu (zleva doprava) - Geometrie (kružítko), Sochařství (kladivo a mramorová busta muže), Malířství (paleta) vybarvuje hlavu Gorgony na štítu, který drží putto, Hudba (loutna) a Úraníá (na klíně kniha, dívá se do dálky). K Malířství slétá na oblaku Minerva (přilba zbroj, červený plášť), v jedné ruce drží v vavřínový věnec, druhou natahuje ke štítu. Za Minervou je putto s jejím atributem, kopím, nahoře další dva putti, napravo přijíždí Apollón-Helios na voze taženém spřežením bílých koní., Preiss 1956#., Preiss 1970#., Neumann 1974#, č. 338., Vlček 1999#, 471-475., and Návštěva Minervy na Helikónu byla v západoevropském umění zobrazována již od 14. století a v barokním umění byla velmi oblíbeným námětem, ústřední postavení Múzy malířství je však velmi neobvyklý rys, který patrně koření v rudolfinském umění (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). Objednavatel malby, Jan Josef hrabě z Vrtby, byl v letech 1712-1734 zásupcem panovníka, nejvyšší zemským purkrabím, jehož oficiální sídlo bylo na Pražském hradě. Objednavatel se tak mohl přihlásit k odkazu císaře Rudolfa II. O významu Reinerovy kompozice svědčí její napodobenina, kterou Tuvora vytvořil v letech 1787-1789 pro Jana Vojtěcha Czernina z Chudenic (Kozel, Minerva a Múzy).
Rampa Národního muzea, pískovcová socha ležící na soklu nad fontánou - ležící žena, na hlavě věnec, opírá se o nádobu s vodou, vedle ní putto s perlami.