Olej na dřevě (112 x 149 cm): polonahá Diana ukazuje na Kallistó, dvě Nymfy ji drží za ruce, třetí ji svléká šaty, další Nymfy okolo. Výjev se odehrává před antikizující stavbou s kašnou, v jejímž středu socha putta na delfínu. Napravo ulovená zvěř, na stromě toulec, další toulce, luk a trubky v popředí, po stranách skupiny Nymf lovečtí psi. Napravo průhled do krajiny., Togner 1999#, s. 376-379, č. 373, and Doloženo v kroměřížské sbírce od roku 1691.
Olej na plátně (135 x 91,5 cm): umírající Adonis leží na zemi, polonahá Venuše sedí vedle něj a zdvihá jeho bezvládnou levici, Amor drží zezadu Adonidovu hlavu. Za Amorem Adonidův luk a toulec. Výjev je zasazen do krajiny., Togner 1999#, s. 107-8, č. 77., and Obraz je v Kroměříži doložen od roku 1691.
Olej na plátně (85,5 x 72 cm): polonahá Venuše (řetěz s drahými kameny přes hruď, náramky na obou rukou) společně s polonahým Vulkánem (pleš, vousy, kladivo) drží šíp hrotem vzhůru. Venuše se obrací k Amorovi vznášejícím se nad ní (luk, toulec), Amor má zavázané oči a ukazováčkem ukazuje na hrot šípu., Togner 1999#, s. 33-35, č. 6., and Výjev s Amorem, který i se zavázanýma ukazuje přesně na hrot šípu, lze číst různým způsobem, ale o alegorickém charakteru zobrazení není pochyb.
Nastropní freska: Apollón (tunika, boty, toulec) luk v levici se obrací k černé vráně sedící na stromě za ním, před ním leží na zemi leží mrtvá Koronis se šípem v prsou, oplakávají ji tři putti., Mádl 2008#., and Výjev je variace na zobrazení tohoto mýtu v mramorovém sále zámku Trautenfels (Carpoforo Tencalla, 1670).
Nástropní freska: sedící Jupiter (vousy, zelený plášť, blesky), vedle něj orel, koruna a žezlo. Nad Jupiterem letí polonahá Diana-Luna (srpek na čele, červený plášť, toulec na zádech) s lukem v pravici. Nalevo putto., Mádl 2008#., and Vzhledem k tomu, že místnost se nalézá na západ od hlavního sálu, lze letící Dianu chápat jak vycházející Lunu.
Olejomalba na kovu (36 x 46, 5 cm): na oblaku sedí Jupiter (orel) a Minerva (přilba, kopí, štít) v důvěrném hovoru. Dole v krajině božstva: nalevo sedící Diana (srpek, toulec, luk), naproti ní sedící Apollón (lyra). Nad Apollónem nahá Venuše, kterou přikrývá Amor a vzhlíží přitom vzhůru k Jupiterovi. Vedle Venuše Neptun (trojzubec), na protější straně Merkur (křídlená čapka, caduceus) a ženské božstvo. Uprostřed v pozadí nalevo Herkules (kyj, lví kůže) a na zemi sedící Pluto (dvojzubec), vedle něj Kerberos. Nalevo v horním rohu ruina antické stavby s ženkou sochou v nice., Kaufmann 1988#, I.11., and K obrazu existuje kresba (Wien, Albertina inv. n. 3315). Výjev je interpretován jako zrození Minervy, ale ve Stuttgartu (Stuttgart, Shromáždění bohů 1) je obdobná kresba od stejného autora s nápisem: "Diese Figur wie Jupiter die Veniren veralsst und Minervam liebet mit verwunderung aller anderen heydnischen Götter is mir von Johan von Ach Kay. Mahler zu ehren gamacht worde." Z nápisu jednoznačně vyplývá, že se jedná o alegorické zobrazení v němž jde o konflikt mezi Venuší a Minervou (Prag um 1600, I, s. 329).
Na východní a jihozápadní fasádě budovy zámeckého zahradnictví reliéfy s antikizujícími motivy. Na jihozápadní straně Ganymed, sedí na kameni, za ním orel, na zemi džbán a miska. Proti němu Amor, křídla, na zemi luk a toulec se šípy - hrají v kostky., Samek 1999#, 446-450., and Starší zahradníkův dům byl rekonstruován v roce 1844, 1884-1885. Reliéf je kopií díla B. Thornvaldsena.
Na východní a jihozápadní fasádě budovy zámeckého zahradnictví reliéfy s antikizujícími motivy. Na jihozápadní straně: Tři Grácie odzbojují Amora - jedna z nich se rukou dotýká hrotu šípu, na zemi toulec se šípy, Amor drží květinový feston, který za druhý konec drží jedna ze tří Gracií., Samek 1999#, 446-450., and Starší zahradníkův dům byl rekonstruován v roce 1844, 1884-1885. Reliéfy jsou kopiemi Thornvaldsenových děl.