Search

Start Over Subject totalitarismus Original context has metadata only false Date Unknown

3. Jeden krok vpřed, jeden vzad: moc a masové násilí ve stalinském SSSR

Creator:
Daniela Kolenovská
Type:
model:article and TEXT
Subject:
1931-1940, státní terorismus, politické čistky, politické soudní procesy, stalinismus, fašismus, totalitarismus, nacismus, state terrorism, political purges, political trials, Stalinism, totalitarianism, fascism, Nazism, Sovětský svaz, Soviet Union, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
Recenzentka přibližuje historický kontext vzniku obou publikací, jejich přednosti i slabiny. Má plné uznání pro zásadní přínos Conquestovy práce o masových represích ve druhé polovině třicátých let v Sovětském svazu (v původním znění: The great teror: a reassessment. London, Pimlico 1992) pro historiografii komunismu v šedesátých letech. Autor se jí zařadil mezi klasiky západní sovětologie, srovnání se studiemi věnovanými násilí ve stalinském režimu z komparativního sborníku Za obzor totalitarismu (v původním znění: Beyond totalitarism: Stalinism and Nazism compared. New York, Cambridge University Press 2009) však napovídá, že současné pohledy na danou problematiku jsou značně nuancovanější a oproštěnější od totalitárních schémat. S ohledem na současný československý kontext recenzentka upozorňuje na úskalí, že se zde v souvislosti s opožděným vydáváním děl, jako je Conquestův Velký teror, mohou reprodukovat hodnocení a diskuse, které jsou v západní vědě již dávno překonané., Considering their recent Czech translations, the reviewer first discusses the original historical context of the making of two publications, and considers their strengths and weaknesses – Michael Geyer and Sheila Fitzpatrick (eds), Beyond Totalitarianism Stalinism and Nazism Compared (Chicago: University of Chicago, 2008) and Robert Conquest, The Great Terror: A Reassessment (London: Pimlico, 1992). She fully acknowledges the fundamental contribution that Conquest’s work on mass repression in the Soviet Union in the second half of the 1930s made to the historiography of Communism in the 1960s, and that with this book Conquest came to be ranked amongst the classic Western Sovietologists. A comparison with the works on violence in the Stalinist régime compiled in the volume Beyond Totalitarianism: Stalinism and Nazism Compared, New York: Cambridge University Press, 2009, however, suggests that current views on the topic are considerably more nuanced and freer of totalitarian models than Conquest’s. With regard to the Czechoslovak context today, the reviewer points out the pitfalls that the belated publication of works like Conquest’s Great Terror can entail by offering assessments and discussions that have long been superseded in Western historiography., [autor recenze] Daniela Kolenovská., and Obsahuje bibliografii
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

4. K aplikaci pojmu totalitarismus na komunistické systémy :

Creator:
Novák, Miroslav,
Type:
text and studie
Subject:
Historická věda. Pomocné vědy historické. Archivnictví, totalitarismus, pojmy historické, komunismus, historiografie, systém politický, pojmosloví (historiografie), světové dějiny od r. 1945 do současnosti, and politické dějiny, politici
Language:
Czech
Description:
On applying the concept of totalitarianism to communist systems: general problems and Czech conditions.
Rights:
unknown

5. Kolik totality zůstalo v ''normalizaci''?

Creator:
Karel Hrubý
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
1948-1989, politologie, totalitarismus, komunistický režim, political science, totalitarianism, communist regime, Československo, Czechoslovakia, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
a1_Předložený článek navazuje na dvě předešlé autorovy statě otištěné v Soudobých dějinách a uzavírá tento volný cyklus úvah nad povahou komunistického režimu, zejména v Československu. (Viz HRUBÝ, Karel: Kontinuita nestejného: Sporné závěry z nesporně dobrých analýz Matěje Spurného. In: Soudobé dějiny, roč. 20, č. 4 (2013), s. 628-640; TÝŽ: Rozpaky nad výkladem komunistické diktatury: Kritické poznámky k projektu ''Socialismus jako myšlenkový svět''. In: Soudobé dějiny, roč. 21, č. 3 (2014), s. 382-404.) Autor hledá odpověď otázku, zda politický a sociální systém, který byl nastolen v únoru 1948 v Československu, podržel svůj totalitární charakter po celou dobu komunistické vlády, anebo zda v pozdějších fázích už byl jiným typem totality, respektive zda se vyvinul do zcela jiného nedemokratického či autoritativního režimu. Svou úvahu o tomto tématu, které je dosud předmětem sporů, rozvíjí na pozadí proměňujících se teoretických reflexí komunistických režimů. Nejprve připomíná hlavní výtky ''revizionistické'' historiografie vůči nedostatkům klasických modelů totalitarismu, komentuje některé její konkurenční interpretační teze a ukazuje, jak později nové verze teorie totalitarismu některé z ''revizionistických'' výtek problematizovaly či oslabily a jak také reagovaly na změny, jež nastaly po Stalinově smrti. Na základě konfrontace obou přístupů, které existenci totalitarismu buď deklarují a obhajují, či naopak odmítají, nebo alespoň navrhují jeho revizi, sleduje pak návaznost jednotlivých fází, jimiž prošla komunistická diktatura a společnost v Československu mezi lety 1948 a 1989., a2_Jde o pokus zjistit, do jaké míry se proměnily, či naopak zůstaly zachovány struktury a funkce totalitárního způsobu panování (diktatury) z počátečního (poúnorového) období. A současně, jak se během desetiletí měnily, či naopak uchovávaly politické představy a hodnotové systémy ve vědomí společnosti. Konceptuálně přitom autor vychází z vymezení posttotalitarismu v pozdních pracích politologa Juana Josého Linze a po skončení totalitarismu Stalinovy éry rozlišuje v Československu období raného posttotalitarismu, pokus o reformu systému na konci šedesátých let, husákovské období zatuhlého posttotalitarismu a posttotalitarismus úpadku na konci osmdesátých let. Podle jeho názoru si takzvaný normalizační režim až do svého pádu přes své oslabování a narůstající dysfunkce podržel mnoho z totalitárních struktur (politických, bezpečnostních, ekonomických, sociálních) a praktik (mocenských, ideologických, kontrolních, potlačovacích), na rozdíl od Polska a Maďarska, kde došlo k postupnému odbourání totalitárního charakteru režimu., a1_This article is the third, and last, in a loosely conceived series by the same author, and printed in Soudobé dějiny, which consider the nature of Communist régimes, particularly in Czechoslovakia (See Karel Hrubý, ''Kontinuita nestejného: Sporné závěry z nesporně dobrých analýz Matěje Spurného''. [Continuity between unlikes: The doubtful conclusions of Matěj Spurný´s Undoubtedly good analyses], Soudobé dějiny, vol 20 (2013), no. 4, pp. 628-40, and ibid., ''Rozpaky nad výkladem komunistické diktatury: Kritické poznámky k projektu ''Socialismus jako myšlenkový svět'' [Baffled by an interpretation of the Communist dictatorship: Critical remarks on the ''Socialism as Sinnwelt´ Project], Soudobé dějiny, vol. 21 (2014), no. 3, pp. 382-404. The author searches for an answer to the question of whether the political and social system launched in Czechoslovakia in late February 1948 maintained its totalitarian nature throughout its existence or whether, in its later phases, it had already become another type of totalitarianism, or had even developed into a quite different kind of undemocratic or authoritarian régime. The author develops the topic, which is still a matter of dispute, against the background of changing theoretical reflections on Communist régimes. He first recapitulates the main criticism of "revisionist" historiography regarding the lack of classic models of totalitarianism, and he comments on some of their comparing interpretations, pointing out how later versions of the totalitarianism theory problematicized or weakened some of the ''revisionst'' criticisms. and also how they reacted to the changes that began after Slalin´s death in 1953., a2_By comparing the two main approaches, - one that declares that there is such a thing as totalitarianism, the other that rejects such a notion (or at least suggest its revision) - , the author traces the connections between the individual phases that the Communist dictatorship and society passed through in Czechoslovakia from 1948 to 1989. He thus seeks to discover the extent to which the preserved structures and operations of the totalitarian way of ruling (dictatorship) changed or remained the same since the initial period (post-February 1948), and, at the same time, endeavours to discover how, over the decades, political ideas and value system were preserved or, by contrast, changed in the consciousness of society. Conceptually, the author starts from the definition of post-totalitarianism which appears in the later works of the political scientist Juan José Linz, and thus, after the end of Stalinist totalitarianism, he distinguishes in Czechoslovakia the period of early post-totaliarianism, the late 1960s attempt to reform the system, the Husák years of hard-line post-totalitarianism, and the post-totalitarianism of the late 1980s decline. In his opinion, the "Normalization" régime in Czechoslovakia, although weakened and increasingly dysfunctional, maintained many of the totalitarian structures (political, security, economic, social) and practices (power, ideology, surveillance, and repression) until its collapse, unlike the régimes in Poland and Hungary, where totalitarianism was slowly eroded., Karel Hrubý., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Komunismus znovu nalezený: nad knihou Petra Placáka ''Gottwaldovo Československo jako fašistický stát''

Creator:
Hemza, Tomáš
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Placák, Petr, 1964-, Komunistická strana Československa, 1945-1948, politické dějiny, totalitarismus, fašismus, political history, totalitarianism, fascism, Československo, Czechoslovakia, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
Autor přistupuje k diskutované knize velmi kriticky. Placákovo velmi široké pojetí fašismu zpochybňuje jako vágní, účelové a nevědecké. Pokus o postižení politického vývoje v poválečném Československu (1945-1948) předložený v této knize pak podle něj zásadně trpí absencí pramenné základny i ohledu na odbornou literaturu. Argumentační styl je založen spíše na libovůli než na respektu k faktům. To autor podrobněji ilustruje na pasážích, v nichž Placák hájí svou tezi o antisemitském charakteru tehdejší politiky Komunistické strany Československa. Nakonec vyslovuje přesvědčení, že kniha Gottwaldovo Československo jako fašistický stát není nijak přínosná, nesplňuje parametry vědecké práce ani není relevantní k odborné diskusi., The author is highly critical of the book under discussion. He finds Placák´s very broad conception of Fascism problematic, it is, he writes, vague, with an ulterior motive, and unscholarly. Placák´s attempt in this book to describe political developments in post-war Czechoslovakia from May 1945 to late February 1948 fundamentally suffers, according to him, from an absence of research using primary sources and scholarly secondary literature on the topic. The style of argument tends, moreover, tobe based on capriciousness rather than on respect for the facts. The author illustrates these shortcomings in detail with sample passages in which Placák defends his argument about the antisemitic nature of Czechoslovak Communist Party policy in that period. He concludes that Gottwaldovo Československo jako fašistický stát (Gottwald´s Czechoslovakia as a fascist state) does not meet the basic standards of scholarly work, and is ultimately irrelevant to academic discussion., [autor recenze] Tomáš Hemza., Třetí ze 3 příspěvků v oddílu Tři hlasy o jedné knize: Konfrontace - kontrasty - kontexty, and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Možnosti a meze jednoho paradigmatu. Teorie totalitarismu aplikovaná na státní socialismus středovýchodní Evropy /

Creator:
Hoenig, Bianca
Type:
text and studie
Subject:
totalitarismus, dějiny politické, socialismus, pojmy historické, politické dějiny, politici, světové dějiny od r. 1918 do současnosti, and pojmosloví (historiografie)
Language:
Czech
Description:
The Possibilities and Limits of a Paradigm: The Theory of Totalitarianism Applied to State Socialism in East-central Europe.
Rights:
unknown

10. O jedné pomýlené knize

Creator:
Jiří Pernes
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Placák, Petr, 1964-, Komunistická strana Československa, 1945-1948, politické dějiny, totalitarismus, fašismus, political history, totalitarianism, fascism, Československo, Czechoslovakia, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
Kniha Petra Placáka Gottwaldovo Československo jako fašistický stát podle autora svým názvem vyvolává falešný dojem, že pojednává o Československu v letech 1948 až 1953, kdy byla jedinou držitelkou moci v zemi Komunistická strana Československa a její předseda Klement Gottwald byl prezidentem republiky. Pro toto období totalitního režimu v Československu by některé autorovy závěry byly přiléhavé, avšak dokazovat fašistický charakter režimu v Československu v letech 1945 až 1948, kdy zde vládla koalice stran Národní fronty, prezidentem byl Edvard Beneš, existoval kritický tisk a do značné míry fungovaly demokratické procedury, je podle jeho názoru zcela pomýlené. Autor polemizuje s některými Placákovými tezemi a uzavírá, že jeho kniha v konfrontaci s fakty nemůže obstát., Simply by its title, Peter Placák´s Gottwaldovo Československo jako fašistický stát (Gottwald´s Czechoslovakia as a fascist state) creates, according to the author of this article, the false impression that it is about Czechoslovakia from 1948 to 1953, when the Czechoslovak Communist Party was the sole holder of power in the country and its chairman, Klement Gottwald, was President of the Republic. Though some of the author´s conclusions about this period of totalitarian rule in Czechoslovakia might be apposite, to argue that the Czechoslovak regime from 1945 to 1948 was of a fascist nature, when the country was in fact governed by a coalition of parties in the National Front, and the President of the Repbulic was Edvard Beneš, a critical Press was in existence, and democratic procedures were largely respected, is, according to the author, simply erroneous. The author takes issue with some of Placák´s propositions, and concludes that in the light of the facts the book does not pass muster., [autor recenze] Jiří Pernes., Druhý ze 3 příspěvků v oddílu Tři hlasy k jedné knize: Konfrontace - kontrasty - kontexty, and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public