Na stropě sálu fresková výzdoba, iluzivní architektura s figurální scénou v oblacích, ve čtyřech rozích stropu nahé alegorické figury s atributy - Flóra ? (mužská figura ?) jako Jaro (květiny, roh hojnosti, sluneční záře), Cérés jako Léto (srp, věnec z klasů), Bakchus jako Podzim (tygří kůže, karafa s vínem, na hlavě věnec z vinné révy), Vulkán jako Zima (kovadlina, měchy)., Samek, 1999#, s. 25-27., Zbranková 2006#, 22-32., and Malíři Domenico Maria Francia a Alessandro Farretti, patrně podle návrhu Giovanniho Battisty Pellizuoliho.
Na stropě sálu, zdi obložené dřevem, fresková výzdoba, iluzivní architektura s dvojicemi atlantů, kteří nesou balkónek balustrády. Nad malovanou balustrádou figurální scéna v oblacích. Uprostřed stropu žena v čapce s perem, vedle ní jelen, Diana (srpek měsíce na čele, oštěp) s nymfami a svými psy, které drží putto. Pod výjevem s Dianou sedící žena hraje na chello, putto před ní drží noty, pod výjevem hedební nástroje. Vlevo žena (škraboška), nad ní žena s košíkem a štěpařským nožíkem, sluneční terč, před ním nahá postava s kružítkem v ruce, nad ním zodiak se znaky zvěrokruhu (rak, lev). Vpravo žena s mořskými korály ve vlasech a síťkou v ruce, sedí na sudu a odpočívající žnec (klobouk, kosu mu brousí malý Faun). Nad nimi putti v oblacích, putto s lesním rohem. Nad celou scénou jsou při protější balustrádě navršeny různé zbraně., Samek, 1999#, s. 25-27., Zbranková 2006#, 22-32., and Malíři Domenico Maria Francia a Alessandro Farretti, patrně podle návrhu Giovanniho Battisty Pellizuoliho. Žena s čapkou s perem a jelenem (symbol Jaroměřic) je považována za personifikaci Jaroměřic. Ostatní postavy jsou personifikací hudby, lovu, rybaření a zemědělství, činností spjatých se životem na šlechtickém sídle. Výzdoba stropu je (přemalby v roce 1817) považována za alegorické vyjádření oslavy života na jaroměřickém panství.
Na stropě sálu fresková výzdoba, iluzivní architektura s figurální scénou v oblacích, pod ní na pásu balustrády mezi alegoriemi čtyř ročních dob postavy malých Faunů a dvojice hrajících si, nebo pracujících putti. Putto linkující notový papír, putto nesoucí violoncello, putti vyhazující do vzduchu lišku v síti, putti s květinami, putto s bubínkem, putto v kostýmu s vinných listů, putto dmýchající měchem oheň, putto se sokolem, putto a malý Satyr s uloveným kancem, putti na sáňkách, putti zpracovávající vinné hrozny., Samek, 1999#, s. 25-27., Zbranková 2006#, 22-32., and Malíři Domenico Maria Francia a Alessandro Farretti, patrně podle návrhu Giovanniho Battisty Pellizuoliho.
Putto s pokrývkou hlavy ve tvaru sloní hlavy, rohem hojnosti, u nohou lev., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, 123-124., and V parku je dnes kopie z roku 1930 (O. Rýb). Plastika reflektuje ikonografický prototyp s atributy, tak jak byl známý z díla Cesare Ripy, Iconologia overo Descrittione Dell'imagini Universali ...vydanou roku 1593, roku 1603 poprvé s ilustracemi. Toto dílo se stalo v 17. - 18. století hojně používanou příručkou pro zobrazování různých alegorií.
Plastika na zábradlí schodiště mezi prvním a druhým parterem parku. Putto s péřovou čelenkou na hlavě, lukem a krokodýlem u nohou., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, 123-124., and V parku je dnes kopie z roku 1930 (O. Rýb). Plastika reflektuje ikonografický prototyp s atributy, tak jak byl známý z díla Cesare Ripy, Iconologia overo Descrittione Dell'imagini Universali ...vydanou roku 1593, roku 1603 poprvé s ilustracemi. Toto dílo se stalo v 17. - 18. století hojně používanou příručkou pro zobrazování různých alegorií.
Plastika na zábradlí schodiště mezi prvním a druhým parterem zámeckého parku. Putto s velbloudem u nohou, v pravé ruce kytice, v levé nádoba (kadidelnice?)., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, 123-124., and V parku je dnes kopie z roku 1930 (O. Rýb). Plastika reflektuje ikonografický prototyp s atributy, tak jak byl známý z díla Cesare Ripy, Iconologia overo Descrittione Dell'imagini Universali ...vydanou roku 1593, roku 1603 poprvé s ilustracemi. Toto dílo se stalo v 17. - 18. století hojně používanou příručkou pro zobrazování různých alegorií.
Pískovcová socha na soklu, v pořadí třetí, na levé straně habrové aleje v pohledu od zámku. Muž v soudobém šlechtickém oděvu, na hlavě klobouk, je ozbrojen puškou a dýkou, u nohou brnění., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., Kořán 1999#, 123-124., and Socha patrně svými atributy evokuje boha války Marta (brnění).
Pískovcová socha na soklu, v pořadí šestá, na levé straně habrové aleje v pohledu od zámku. Sojící nahá žena, kolem těla vlající drapérie, v úrovni pasu drží na pařezu svázanou ovci, které stříhá rouno., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., and Kořán 1999#, 123-124.
Pískovcová socha na soklu, v pořadí šestá, na pravé straně habrové aleje v pohledu od zámku. Stojící nahá žena, kolem těla vlající drapérie, kterou přidržuje levicí (v ní kytice), u pravé nohy na zemi máselnice., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., and Kořán 1999#, 123-124.
Sochařská výzdoba prvého parteru zahrady při bočním průčelí zámku. Do druhého parteru vedou tři schodiště. Na prostředním z nich jsou dvě figury (Adonis a Venuše) a spolu s dalšími čtyřmi plastikami tvoří horní řadu soch. Zleva Zima a Podzim, vpravo pokračuje Jaro a Léto., Poche 1978#, s. 335., Anděl 1984#, 294-296., Kopeček 1988#., and Kořán 1999#, 123-124.