Olej na dřevě (43 x 28, 5 cm): portrét Karla V. Lotrinského v kostýmu Jásona (antikizující oděv s nárameníky, suknicí a vysokými botami) v pravici drží meč, v levici zlaté rouno, za ním mrtvý drak před skaliskem. V průhledu nalevo loď., Vlnas 2002#, s. 280 č. II/1.13., and V době provedení opery byl Karlovi V. Lotrinskému udělen řád zlatého rouna. Obraz vznikl při příležitosti uvedení opery La conquista del Vello d'oro (vídeňský Hofburg, 8. 2. 1678) při příležitosti sňatku Karla V. Lotrinského a arcivévodkyně Eleonory Marie Josefy.
Rytina: Deukalión (antikizující zbroj, plášť přes hlavu) a Pyrrha (plášť přes hlavu) za sebe házejí kameny, které se mění v děti s korunami a mitrami. V pozadí kruhový antický chrám se sochou bohyně Themis, na podstavci reliéf s obětí, před chrámem zapálený oltář., Neumann 1974#, č. 188., and Před chrámem je verš z Ovidiových Proměn (1, 411-412) : saxa missa viri manibus faciem traxere virorum/ kameny hozené m užem tvář mužů na sebe vzaly (překlad F. Stiebitz). Škréta se inspiroval výjevem Deukalióna a Pyrrhy v ilustrovaných vydáních Ovidiových proměn. Stejná kompozice s kruhový hrám se sochou bohyně v pozadí se v knižních ilustracích objevuje již po polovině 16. století. Rytina je třetí ze sedmi ilustrací k universitní disertace Jana Antonína Losyho z Losynthalu, kterou obhájil v Praze roku 1668. Ilustrace oslavují císaře Leopolda I. a jeho snoubenku Markétu Španělskou, která měla přinést vytouženého dědice. Ovidiův verš tu dostává dynastický vyznam, obnova lidstva je odvislá od obnovy habsburského domu, kamny hozené Deukaliónem a Pyrrhou/ Leopoldem a Markétou "mají tváře mužů" (dědiců). Všechny děti zrozené z kamenů proto mají na hlavě odznaky světské nebo církevní moci.