V posledních letech výrazně sílí zájem o odbornou reflexi fáze sběru dat v rámci standardizovaných dotazníkových výzkumů a na s tím spojené prvky, jako je osoba tazatele a respondenta, aranžmá situace dotazování, podoby výzkumného nástroje nebo způsobu dotazování. V oblasti metodologie sociálněvědního výzkumu na tom má zásluhu proud kognitivních přístupů, jehož kořeny lze spatřovat v rozmachu kognitivních teorií v psychologii a jejich pronikání do dalších disciplín. Jednoduše řečeno kognitivní přístupy obracejí pozornost k psychickým procesům, které se v hlavách respondentů odehrávají v situaci zodpovídání výzkumné otázky, a které mají vliv na způsob, jakým zpracovávají související informace a jaká tedy bude jejich odpověď. Základním informacím o kognitivních přístupech, jakož i situaci dotazování byl na stránkách Naší společnosti již určitý prostor věnován [Vinopal 2004], nyní se můžeme z tohoto hlediska podrobněji podívat na některé fáze a aspekty získávání informací od respondentů dotazníkových šetření., The article stands as a first part of a series about the question answering process during standardized surveys. The series conceptually draws on the Cognitive Aspects of Survey Methodology (CASM) and hence it maps primarily cognitive aspects of responding process. At the very beginning the interview situation itself is described and its interactional/communication, cognitive and formal components are defined. The answering process is in accord with prevailing theories described in the course of the question interpretation, memories retrieval, making the judgement and editing the answer. The first part of the whole series concentrates on the interpretation phase. The topic of question representation is elaborated thru the psychological conception of mental representation in detail and several examples show implications for survey quality. Schemas and scenarios are then described as an “at hand” tools for interpretation of the question, and these are again illustrated by some examples. In the end, priming is mentioned as another possible source of interpretation bias., Jiří Vinopal., and Seznam literatury
This article examines the mutual relationship between King Sigismund of Luxembourg and his sister-in-law, Czech Queen Sophia of Bavaria. Sophia of Bavaria, the wife of Czech King Wenceslas IV, was forced to leave the Kingdom of Bohemia; accompanied by Wenceslas’ brother Sigismund, she left for Hungary. She spent the last several years of her life (1422-1428) in exile in Bratislava. The sojourn of the Queen in Bratislava is surrounded by many legends that originated primarily as a result of unilateral interpretations of Sophia’s correspondence with her brothers, Dukes Ernest and Wilhelm of Bavaria. This study attempts to confront this correspondence with available written sources from the Hungarian province. and Daniela Dvořáková.