Edikulový portál s kruhovým záklenkem, v jehož profilaci je svazek omotávaný stuhou. Po stranách pilastry s kandelábrovým ornamentem lemované na vnější straně pletencem. na zalameném kladí nad pilastry vázy, ve vlysu mezi nimi dva gryfové nesou chybějící nápisovou desku. Portál byl na nynější místo druhotně vsazen., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 56, obr. s. 144., and Po formální stránce je portál součástí skupiny obdobně koncipovaných portálů z té doby na Olomoucku (Litovel, Langův dům; Olomouc, fragment z Komenia aj.)
Edikulový portál s pravoúhlým ostěním. V pilastrech po stranách kandelábrová ornamentika přerušená štítky s monogramem kameníka (MB). V nadpraží dva gryfové a mezi nimi polopostava měšťana s nápisem "Skrzitek" a štítkem s krejčovskými nůžkami. V zalomeném kladí nad pilastry postavy ženy (nalevo) a muže (napravo), uprostřed pernštejnský znak a znak města lemují nápisovou desku nesenou andělem. V římse rozvilina. Portál byl do podloubí osazen druhotně., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 65, obr. s. 152., and Portál je součástí série vytvořené ve čtyřicátých letech místními kameníky jako ohlas portálů Stanislava Thurza, Jana z Pernštejna a portálů v Olomouci a Prostějově.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří štíhlé polosloupy s korintskými hlavicemi na soklech. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané. Na kladí je nápis, nad kladím je profilovaná zalomená řámsa. Stavba kostela z let 1534-1540 (stavitel H. Kopp za účasti políra W. Müllera z Ostrova a kameníka Jiřího (Jörg) z Bamberka), zachovalo se z ní pět portálů a pravoúhle zalamovaná trnož obíhající okolo celého kostela., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 30; Poche 1977-1982, 1, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Portál má pravoúhlý rám s vyžlabeným profilem, ve cviklech jsou medailony s hlavami v profilu. Edikulu tvoří štíhlé polosloupy odsazenými baňkami v dolní části, mají korintské hlavice a jsou na soklech. Sloupy nesou zalamovanou římsu, na níž je nástavec s dvoudílným okénkem Po stranách okénka jsou pilastry s vyžlabeným tělem a listovými hlavicemi, nesou zalamovanou římsu, nad níž je oblý štít zakončený na obou stranách volutami s rozetami uprostřed. Voluty jsou rovněž na vnější straně, ve volutách jsou nahoře akantové obličeje, dole groteskní hlavy se třemi obličeji., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 30; Poche 1977-1982, 1, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Podle Šamánkové byly tyto portály inspirovány saskou renesancí.
V horní části desky reliéf s objednatelem klečícím před Janem Křtitelem v edikule, dole nápis antikvou., Chamonikola 1999# (Opava), č. 151., and První doklad pronikání renesance do moravského Slezska
Znaková deska s nápisem v raně humanistické kapitále, nahoře je znak objednavatele ve fantaskní edikule. Štít s erbem drží harpyje. and Chamonikola 1999# (Opava), č. 152.
Fasáda domu je celokamenná, v přízemí dva oblouky arkád se zvlněným středovým pilířem. Tři okna v patře jsou orámována edikulami tvořenými kanelovanými pilastry stojícími na zalamované římse s konzolami pod pilastry. Pilastry nesou zalamované kladí vyplněné vlysem s groteskní dekorací (nad třetím oknem jsou groteskní sfingy), nad ním je zalamovaná římsa nesoucí archivoltu. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce s Tritónem, gryfem a Néreovnou. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce. V nástavci nad prvním oknem zleva je groteskní muž (Tritón), na druhém groteskní gryf a na třetím groteskní žena (Néreovna). Pod podokenní římsou jsou konzoly kanelovaných pilastrů, na pilastry zalamovaná římsa podél celé fasády. Mezi okny postavy rytířů v reliéfu. and Hrubý 2003#, 155-157.
Na vstupním průčelí je velký edikulový portál tvořený iónskými polosloupy s píšťalami v kanelování (nahoře i dole).Sloupy jsou na soklech, mezi jejich hlavice a kladí jsou vloženy konzoly. Na kladí je ornamentální vlys přerušený třemi vysutými konzolami nesoucími balkón. Archivolta ostění je zdobena rozetami v kazetách, ve vrcholu volutový klenák. Další dva portály jsou v interiéru, na jednom z nich portrétní medailony, patrně stavebník a jeho žena., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 85, obr. s. 171., and Stejný kameník vytvořil další portály, viz Bílá Lhota, portál domu Václava Haugvice a Dlouhá Loučka, portál.
Portál se sloupovou edikulou, korintské sloupy jsou baňaté, dolní část tvoří koule a válcová část s kanelami. Na dříku sloupu je bohatá výzdoba tvořená volně visícími vegetabilními motivy a vojenskými trofejemi. Na zalamovaném kladí bohatá reliéfní výzdoba, nad kladím bohatě profilovaná římsa. Pozadí edikuly tvoří dva vodorovné ornamentální pásy vně sloup s kandelábrovou ornamentikou a ornamentální pás v nadpraží, uprostřed s destičkou s nápisem 1564. Střední část je konvexně prohnutá, na zešikmených stranách rozety spojené stuhou, archivolta portálu s profilovaným ostěním, na vrcholu voluta s listem, v podhledu kazety s rozetami. Na portále je datum 1564, které se však vztahuje na dvouramenné schodiště s lodžií. Portál vznikl v souvislosti s přestavbou radnice v roce 1526., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 110, obr. s. 196., and Patrně dílo italského kameník z Lombardie. Analogie: Prostějov, portál staré radnoce; Vídeň, portál kostela sv. Salvátora (1520-1530); Pardubice, portál zámku; Doubravník, portál kostela
Pravoúhlý portál s ostěním zdobeným přesekávanými pruty, po stranách kanelované sloupy na soklech, hlavice kombinuje akant s lilií a granátovým jablkem. Ve vlysu malovaná antikizující ornamentika. and Hrubý 2003#, 117.