Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Portál má pravoúhlý rám s vyžlabeným profilem, ve cviklech jsou medailony s hlavami v profilu. Edikulu tvoří štíhlé polosloupy odsazenými baňkami v dolní části, mají korintské hlavice a jsou na soklech. Sloupy nesou zalamovanou římsu, na níž je nástavec s dvoudílným okénkem Po stranách okénka jsou pilastry s vyžlabeným tělem a listovými hlavicemi, nesou zalamovanou římsu, nad níž je oblý štít zakončený na obou stranách volutami s rozetami uprostřed. Voluty jsou rovněž na vnější straně, ve volutách jsou nahoře akantové obličeje, dole groteskní hlavy se třemi obličeji., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 30; Poche 1977-1982, 1, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Podle Šamánkové byly tyto portály inspirovány saskou renesancí.
Fasáda domu je celokamenná, v přízemí dva oblouky arkád se zvlněným středovým pilířem. Tři okna v patře jsou orámována edikulami tvořenými kanelovanými pilastry stojícími na zalamované římse s konzolami pod pilastry. Pilastry nesou zalamované kladí vyplněné vlysem s groteskní dekorací (nad třetím oknem jsou groteskní sfingy), nad ním je zalamovaná římsa nesoucí archivoltu. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce s Tritónem, gryfem a Néreovnou. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce. V nástavci nad prvním oknem zleva je groteskní muž (Tritón), na druhém groteskní gryf a na třetím groteskní žena (Néreovna). Pod podokenní římsou jsou konzoly kanelovaných pilastrů, na pilastry zalamovaná římsa podél celé fasády. Mezi okny postavy rytířů v reliéfu. and Hrubý 2003#, 155-157.
Budova z doby před rokem 1530, v 17. století přidána lodžie po celé délce hlavní fasády. Z původní stavby zachován portál z roku 1538. Pravoúhlý portál má ostění zdobené rozetami spojenými stuhou. Ostění je umístěno v edikule tvořené pilastry bez hlavic, na nichž spočívá zalamované kladí. Na pilastrech jsou trofejové závěsy. Architráv je dvojitý zdobený píšťalami. Na vlysu odděleném od architrávu i od římsy vejcovcem je nápis, na zalomené části po straně jsou groteskní bytosti. Nad římsou je lunetový nástavec se znakem Prostějova. Znak nesou velké mýtické bytosti (křídla a dole hadí tělo) s individualizovanými tvářemi, nalevo je muž v šupinovém brnění s přilbou, nalevo žena s čepcem, snad kryptoportréty Jana z Pernštejna a jeho manželky. Po stranách jsou voluty s rozetami., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 133, s. 218-219., and Portál je dílem dílny čistě italské orientace činné ve 30. letech na střední Moravě. S portálem prostějovské radnice bezesporu souvisí portál v Olomouci (radnice), v Kroměřížském zámku (fragment patrně místního portálu) a v Prostějově (Onšův dům), tato huť se kolem roku 1540 přesunula do Pardubic. Nápis na radnici v Prostějově je prvním dokladem vystupující renesanční kapitály.