Přestavby bašty v severní hradbě a na východě obdélná bašta na skále, okno patrně podle návrhu Giovanni Battista Pieroniho (1628-1632)., Poche 1977#, s. 71., and Durdík 1995#, s. 58-59.
Zámek má pouze dvě dvoupatrová křídla, západní vzniklo ve čtyřicátých letech 16. století. V patře jsou na krakorcích arkády s toskánskými sloupy s baňatým dříkem, sloupy spočívají na průběžném parapetu, pod nimi jsou hranolové pilířky, které jsou také uprostřed arkád. Po polovině století bylo přistavěno jižní křídlo. and Chamonikola 1999#, č. 32, obr. s. 154.
Renesanční zámek postavený za Jana Bezdružického z Kolovrat v l. 1586-1590 (sev. a část záp. křídla. arkádový dvůr, zbytky portálů, renes. okna, zbytky sgrafit. and Poche 1977#, s. 154.
František Antonín Thun III. Kníže z Thun-Hohenstein přesídlil do Jílového po prodeji děčínského sídla v roce 1932. V letech 1928 - 1930 již byl zámek adaptován na hlavní sídlo rodu Thun-Hohenstein. Tehdy zde byl vytvořen romantický park s jezírkem, kašnou a glorietem, který měl Thunům nahradit růžovou zahradu děčínského zámku, odkud byl do jílovského parku přenesen kruhový chrámek, nazývaný Anglický, vybudovaný v době klasicistní úpravy děčínské zahrady. Původně stál v severní zahradě zámku, poblíž skály.
Uzavřený čtyřkřídlý blok s nárožními věžicemi, obranný typ kastelu., Varcl 1978#, s. 298., and Tento typ staveb se z Říma rozšířil do Panonie, Alžíru, Francie a u nás jsou jeho ohlasem renesanční zámky (Kromě Kaceřova též v Kostelci nad Černými lesy, ve Vrchlabí, na Dívčím Hradě). Kaceřov má zajímavý systém arkád: obě delší nádvorní boční strany - dispozice je podélná, dynamizovaná, se zdůrazněnou vstupní osou - jsou sice v patře otevřeny běžnými sloupovými lodžiemi, v přízemí však obíhá arkáda římského původu. Její soustava kombinuje sloupově architrávový systém helénský a helénistický s pilířem nesoucím archivoltu. Jedná se o těžší typ, využívající hmoty zdi, který v Římě zobecněl od doby císaře Traiana.
Původní palác s kaplí rozšířen (1496 - 1499) o tzv. mincmistrovský dům, v letech 1577 - 1579 přestavěn, arkádový ochoz na severní straně dvora upraven roku 1580. and Poche 1978#, s.183.
Pseudobazilika s apsidou, tribunami a valenou klenbou s lunetami, sgrafita, volutový štít. and Ovlivněno lombardskou architekturou, doklad recepce raně křesťanské tradice.
Stavebník Florian Gryspek z Gryspachu (+1588). Stavba zahájena 1553. V přízemí prolomené arkády, v patře navazovala plná zeď s okny, hodovní sál (tabulnice) v severním křídle. Autor stavby není znám, ale kvalitní, patrně též zásah Wolmuta. Starověké vzory - období pozdně římské: prolomení domovní fasády arkádou. V římském umění 5. - 6. století se lodžie objevuje v průčelí, a to nad vysokým masívním přízemím mezi nárožními rizality, nebo ve dvou podlažích, přičemž arkáda horní má zrychlený rytmus a menší měřítko; bývá bez hmotného omezení nebo sevřena zdivem na rozích. Toto řešení má předstupně v době kolem r. 100 př.Kr. a zprostředkovaně (Theodorichův palác v Galetě) se udrželo až do doby románské v Benátské republice, ale i v biskupském paláci v Záaplí v Kolíně nad Rýnem. Poprvé tento princip u nás použit v posledním patře zámku, kde je navíc arkáda prolomena na obě strany a spojená s okolím nádvořím (podobně v Telči). Rozevřená trojkřídlá dispozice arkády, jejíž sloupový ochoz se otevírá ven se objevuje v římském umění v 1. století po Kr. U nás v Opočně, Nelahozevsi, Račicích, Velkých Losinách, Moravské Třebové. Kamenná bosáž na nárožích, sgrafitová rustika dodatečně doplněna. and Varcl 1978#, s. 298; Vlček 2001#, 384-385.
Zámek zbudoval Giovanni Battista Aostali, stavební dozor měl Hans Tirol, od roku 1557 Bonifác Wolmut. V letech 1579-1582 přestavba (Ulrico Aostali). Obdélná stavba, na dvoře původně na třech stranách arkády. Bosovaná brána z poloviny 16. stol. and Poche 1982#, s. 107-108.