Na jižní stěně je nad soklem mezi prvním a druhým oknem zobrazena Fortuna volubilis (Štěstěna vrtkavá). Je zobrazena jako nahá žena s vlasy v síťce a módním renesančním kloboukem se širokým okrajem, přes ruce má přehozený kus látky, který jí zakrývá klín. Stojí na kouli a ve zdvižené levici drží zrcadlo, do kterého se dívá.., Hrubý 2003#, 60-63., and Fortuna Volubilis je první akt v monumentálním malířství českých zemí. V téže místnosti je rovněž zobrazení Adama a Evy (v iluzivních nikách okna arkýře) z doby po roce 1530, na němž důraz položen na zobrazení nahého těla (srov. Hrubý 2003 obr. s. 66).
Nástěnná malba evokuje interiér bohatě vyzdobený architektonickou plastikou. Podél dolní části zdí probíhá po celém obvodu sálu červenohnědý sokl, na němž v rozích spočívají zelenošedé kanelované sloupy se zlatými patkami a kompozitními hlavicemi. Na sloupech je položeno kladí stejné barvy jako sokl, které podepírají perspektivně pojaté konzoly. Z konzol jsou po celém obvodu zavěšeny girlandy. Okenní i dveřní otvory zdobí iluzivní edikuly s ornamentálními nástavci. Na východní stěně je nad soklem umístěn velký namalovaný obraz s námětem Samsona a Dalily, obraz je v rámu s ornamentálním nástavcem a nahoře uprostřed je zobrazeno očko a hák, na němž obraz jakoby visí, v obraze je destička s datem 1532. Obdobně (iluzivní rám a háček se skobou) je namalován obraz sv. Vojtěcha z kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích ze 40. let 16. století (Hrubý 2003 obr. s. 95). and Hrubý 2003#, 48-51, 55.
Po požáru Pardubic v roce 1507 byly fasády domů na náměstí a na hlavních ulicích Pardubic vyzdobeny nástěnnými malbami podle jednotného plánu. Malby byly umístěny v nikách, které byly umístěny na štítech, takže vytvářely iluzi dvoupatrových domů. Nejčastějším výzdobným motivem je iluzivní malba zaskleného okna. Z původních zhruba pěti set malovaných nik se dochovalo 60 nik na 14 domech. and Hrubý 2003#, 23-37.
Tři niky jsou vyplněny postavami: dáma s psíkem, šašek, rytíř. Na opačné straně opěrného oblouku byly rovněž tři niky s postavami: žena s košíkem, rytíř a muž s kopím a sekerou. and Hrubý 2003#, obr. na s. 26.
Pět namalovaných putti zobrazených v různých postojích drží erby na namalované římse edikuly rámující vstup do arkýře. Jsou nazí kromě putto napravo, který má suknici. Namalovaní putti byli rovněž v listoví zdobící špalety oken, jejich nahá těla zdobí řetězy. V levé špaletě okna na jižní stěně drží putto zrcadlo and Hrubý 2003#, 50-52.
Na severní stěně mezi oknem do nádvoří a komínvým tělesem byl nalezen fragment malby krajiny se třemi muži, na horizontu jsou vysoké zasněžené hory, před nimi město s věžemi. Krajina byla zobrazena rovněž ve špaletě okna na jižní straně sálu. Krajiný rámec hraje důležitou roli i v obraze Samsona a Dalily na východní stěně sálu. and Hrubý 2003#, 52, 55.
1688-1692, tzv. dolní letohrádek, ve Stromovce (restaurace, autorství připisováno J. B. Matheyovi., původně byl vysoký prostřední sálvymalován freskami s antickým námětem: Apollon na slunečním voze, obklopeného dalšími božstvy od Jana Jakuba Steifelse. Existoval ještě 1855, kdy byla v budově kavárna s restaurací. and Hrady#, 1988, s. 21.
Portrétní galerie je známá pouze z perokreseb, které nechal pořídit Jan Zajíc z Hasenburka (codex Hasenburgicus, Vídeň rkp. 8043). Kresby vykazují znaky Cranachova portrétního stylu. and Pešina 1950#, s. 89.