Tzv. svatební síň Petra Voka: malovaná výzdoba asi od B. Beránka-Jelínka (1599-1602), Ctnosti a Hříchy podle listů H. Goltzia, klenbičky - putti (1592). and Poche 1977#, 42-44.
Skupina žen a mužů na balustrádě před sochou (asi Venuše), ilustrace veršů antického římského satirika Persia 5, 117 a 5, 53 (překlad J. Hejnic: "Z Hloubi zvrhlého srdce chováš záludnou lišku; Každý má svoje přání a nežijem jednotvárně"). Dnes už jen část, asi původně mnohem víc vyobrazení. Autor asi ze severní Itálie, nebo ovlivněn touto malbou. Malba souvisí s okruhem Václava z Rovného a Petra z Rožmberka. Majitelem tohoto domu byl pravděpodobně Václav Albín (Bílek) z Helfenburka (1500 - 1577), studoval na univerzitě, byl rožmberským kancléřem a archivářem, byl majitelem domu na náměstí č. 4 a v dnešní Rooseveltově ulici 28. Malby byly asi ještě v 16. století zabíleny. and Doklad raného krumlovského humanismu. Recepce méně známého antického římského autora satir (Aules Persius Flaccus, 34-62 po K.).
Světnice s rozvilinovou výzdobou, které jsou dnes dochovány jenom fragmentárně, vznikaly v Jihlavě především po požárech v letech 1513 a 1523. and Chamonikola 1999#, č. 101-104.
V sále jídelny nástropní malba Flóra, zrcadlový sál s freskou Aurora, čtyři roční doby, ložnice štukatura a fresky - Apollon na Olympu., UmPamČ 2, s. 506, and Mádl, M., Giuseppe Bragalli and Bolognese Celling Painting in the Czech Lands in the 17th Century, Umění LIX/2011, č. 5, 350-379.
Oblouk do arkýře je na lícní straně malířsky vyzdoben kazetami s květy uprostřed, po straních jsou kanelované sloupy s hladkými hlavicemi. Výklenky po stranách arkýře byly opatřeny edikulami, na severní straně s trojúhelníkovým a na jižní obloukovým. V perspektivně namalovaných římsách nástavců jsou oválné otvory and Hrubý 2003#, 50, 64.
Dveře do spojovací chodby východního křídla jsou na levé straně rámovány malovanou edikulou tvořenou perspektivně namalovanými pilíři se zalamovanými římsami. Nade dveřmi je perspektivně namalovaný trojúhelníkový nástavec, v jehož římse jsou kruhové otvory. Tympanon zdobí úponkový ornament. Na volně ve vzduchu položené římse spojující pilastr adikuly s nástavcem leží a spí nahá žena., Hrubý 2003#, 76., and Ležící a spící nahá žena má analogii v antických výjevech se spícími mainadami, k nimž se kradou satyři.
Dveře do východního křídla jsou rámovány malovanou edikulou tvořenou perspektivně namalovanými pilíři se zalamovanými římsami. Nad pilastry je perspektivně namalovaný kruhový nástavec, v němž je zavěšený znak Pernštejnů. V římse kruhového nástavce jsou kruhové otvory, po stranách tympanonu jsou voluty. Nástavec oživují putti. and Hrubý 2003#, 75.
Okenní otvory jsou rámovány namalovanou edikulou tvořenou představenými pilíři na soklech. Pilíře jsou vyžlabené a uprostřed přerušené dvěm římsami na sebou. Hlavice jsou namalovány zlatou barvou, stejně jako vyžlabení. Sloupy nesou římsu, na níž je ornamentální nástavec ve zlaté barvě. Pilíře a řimsy jsou v zelenošedé barvě. and Hrubý 2003#, 48-51.
Na štítě byly dvě řady nik, nahoře pět, dole původně čtyři, nyní tři. V horní řadě zprava: král, tři dvořané a žena. V dolní řadě zprava: muž s píkou, muž popíjející u sudu pivo nebo víno, v poslední nice byla světice. and Hrubý 2003#, obr. s. 27.
U stropu byl podél celé místnosti vlys s rozvilinovým ornamentem, do něhož byli zakomponováni groteskní muži (Tritóni) a ženy (Néreovny). Z vlysu visí festony z vinných a vavřinových listů s vinnými hrozny. and Hrubý 2003#, 79.
Na štítě byla uprostřed nika s erbem a po straně dvě niky imitující okna. V obou vnitřních oknech byla iluzivní malba postavy vyhlížející ven, nalevo mladík, napravo žena s jablkem v ruce., Hrubý 2003#, 23-37., and Motiv postavy vyhlížející z okna se v českých zemích objevuje poprvé v sochařské výzdobě Prašné brány v Praze (1475-1483). Podobný motiv najdeme na malířské výzdobě domu čp. 54 v Českém Krumlově. Srov. Hrubý 2003, s.188 pozn. 18.
Dveřní otvor je rámován namalovanou edikulou tvořenou představenými sloupy na soklech. Sloupy mají bílé dříky, dole baňaté, ověšené perlami, kompozitní hlavice jsou namalovány zlatou barvou. Sloupy nesou římsu, na níž je kladí s obdobně utvářenou římsou, tato část edikuly stejně jako její pozadí je v zelenošedé barvě. Na kladí je erb Vojtěcha z Pernštejna nesený napravo mužem s píkou, nalevo mužem s mečem. and Hrubý 2003#, 48-52.
Na jižní stěně je nad soklem mezi prvním a druhým oknem zobrazena Fortuna volubilis (Štěstěna vrtkavá). Je zobrazena jako nahá žena s vlasy v síťce a módním renesančním kloboukem se širokým okrajem, přes ruce má přehozený kus látky, který jí zakrývá klín. Stojí na kouli a ve zdvižené levici drží zrcadlo, do kterého se dívá.., Hrubý 2003#, 60-63., and Fortuna Volubilis je první akt v monumentálním malířství českých zemí. V téže místnosti je rovněž zobrazení Adama a Evy (v iluzivních nikách okna arkýře) z doby po roce 1530, na němž důraz položen na zobrazení nahého těla (srov. Hrubý 2003 obr. s. 66).
Nástěnná malba evokuje interiér bohatě vyzdobený architektonickou plastikou. Podél dolní části zdí probíhá po celém obvodu sálu červenohnědý sokl, na němž v rozích spočívají zelenošedé kanelované sloupy se zlatými patkami a kompozitními hlavicemi. Na sloupech je položeno kladí stejné barvy jako sokl, které podepírají perspektivně pojaté konzoly. Z konzol jsou po celém obvodu zavěšeny girlandy. Okenní i dveřní otvory zdobí iluzivní edikuly s ornamentálními nástavci. Na východní stěně je nad soklem umístěn velký namalovaný obraz s námětem Samsona a Dalily, obraz je v rámu s ornamentálním nástavcem a nahoře uprostřed je zobrazeno očko a hák, na němž obraz jakoby visí, v obraze je destička s datem 1532. Obdobně (iluzivní rám a háček se skobou) je namalován obraz sv. Vojtěcha z kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích ze 40. let 16. století (Hrubý 2003 obr. s. 95). and Hrubý 2003#, 48-51, 55.
Po požáru Pardubic v roce 1507 byly fasády domů na náměstí a na hlavních ulicích Pardubic vyzdobeny nástěnnými malbami podle jednotného plánu. Malby byly umístěny v nikách, které byly umístěny na štítech, takže vytvářely iluzi dvoupatrových domů. Nejčastějším výzdobným motivem je iluzivní malba zaskleného okna. Z původních zhruba pěti set malovaných nik se dochovalo 60 nik na 14 domech. and Hrubý 2003#, 23-37.
Tři niky jsou vyplněny postavami: dáma s psíkem, šašek, rytíř. Na opačné straně opěrného oblouku byly rovněž tři niky s postavami: žena s košíkem, rytíř a muž s kopím a sekerou. and Hrubý 2003#, obr. na s. 26.
Pět namalovaných putti zobrazených v různých postojích drží erby na namalované římse edikuly rámující vstup do arkýře. Jsou nazí kromě putto napravo, který má suknici. Namalovaní putti byli rovněž v listoví zdobící špalety oken, jejich nahá těla zdobí řetězy. V levé špaletě okna na jižní stěně drží putto zrcadlo and Hrubý 2003#, 50-52.
Na severní stěně mezi oknem do nádvoří a komínvým tělesem byl nalezen fragment malby krajiny se třemi muži, na horizontu jsou vysoké zasněžené hory, před nimi město s věžemi. Krajina byla zobrazena rovněž ve špaletě okna na jižní straně sálu. Krajiný rámec hraje důležitou roli i v obraze Samsona a Dalily na východní stěně sálu. and Hrubý 2003#, 52, 55.
1688-1692, tzv. dolní letohrádek, ve Stromovce (restaurace, autorství připisováno J. B. Matheyovi., původně byl vysoký prostřední sálvymalován freskami s antickým námětem: Apollon na slunečním voze, obklopeného dalšími božstvy od Jana Jakuba Steifelse. Existoval ještě 1855, kdy byla v budově kavárna s restaurací. and Hrady#, 1988, s. 21.
Portrétní galerie je známá pouze z perokreseb, které nechal pořídit Jan Zajíc z Hasenburka (codex Hasenburgicus, Vídeň rkp. 8043). Kresby vykazují znaky Cranachova portrétního stylu. and Pešina 1950#, s. 89.
Frersková výzdoba stropu hlavního sálu s námětem Trojské války (Preiss, Staletá Praha, VI, 1973), Poche, Preiss 1973#, 46, 65, 153., Vlček 1999#, 276-280., and Fresky mimořádného významu zanikly při požáru roku 1794.
Jednopatrový dům s arkádami. V loubí zbytky nástěnné malby, na boční fasádě, nad západním bočním pasem snad Orfeus hrající zvířatům (zachována dvě zvířata a nohy stojící postavy) a snad Herkules zabíjející Caca (muž v dobovém oděvu v levé ruce drží napřažený kyj, pravou drží muže s mečem za vlasy). and Chamonikola 1999#, č. 106.
Nástěnné malby v interiéru, ve světnici v patře u okenních výklenků iluzivní táflování, rozvilinový ornament a medailony s portréty Jáchyma a Zachariáše z Hradce., Chamonikola 1999#, č. 112., and Portrétní medailony Jana a Zachariáše z Hradce v interiéru měšťanského domu.
Na nádvorní fasádě budovy doložena existence iluzivní malované šachovnice, jejíž autentičnost dokazuje malba v tzv. Zelené světnici, kde je takto vyzdobena i vnější fasáda. Malba dokazuje, že tehdejší publikum tento způsob dekorace považovalo za něco nového a tedy hodného zaznamenání., #, and První doklad iluzivní malby na fasádě v českých zemích.