Nástěnná malba na fasádě, karyatidy v 1. patře, ornamenty, figury mezi okny ve 2. patře, asi světci, ale také jiné. Namalované postavy vyhlížející z oken, autor asi pracoval na zámku.
Ve hřbitovní zdi u kostela sv. Jakuba (post. 1559, 1589 přest. asi C. Valmadi - sakristie a oratoř, klenba; věž 1608, 1629 předsíň - rest. v 19. st.) zazděna renesanční brána z r. 1578. Sgrafitová rustika, grotesky a nápisy z r. 1589. and Poche 1977#, s. 303.
Horní zámek (po 1566) na stěnách sgrafito 1569, v přízemí kaple sv. Barbory nejpůsobivější renesanční prostor v Čechách 1569, empora s oratoří, kruchta, nástěnné malby ze 2.pol. 16. stol. (1562-; 1908 rest), alegorie ctností a nectností. 1818 klasicistní přestavba. jinak asi nic. and Poche 1977#, s. 357.
Stavba z let 1533 - 1582, stavebník Zdeněk z Valdštejna a jeho vdova Maří z Martinic. V přízemí otevřená arkádová chodba, renes. portály, okna, na vých. fasádě figurální sgrafitová výzdoba, 1582, obnovena 1936. and Poche 1977#, s. 403.
Stavebníkem zámku byl Florian Gryespek z Grysbachu. Východní křídlo (1553 - 1558) . Po 1620 v majetku rodu Lobkowicz. Na fasádě sgrafitová výzdoba. Sloupový portál, sgrafita na severní straně nádvoří. V interiéru v 1. patře - rytiřský sál se zbytky maleb a štukovou výzdobou (antičtí vojáci, římští císaři, antické ctnosti). and Poche 1978#, s. 461; Vlček 1994#. 200.
Budova z let 1554-1558, stavitelem Giovanni de Stazio (srov. gryspekovská huť, Kaceřov, Kralovice), původně opatřena sgrafitovou výzdobou fasády, která se nedochovala. Sgrafitová výzdoba průčelí byla v letech 1907 - 1912 nahrazena novou (J. Koula). and Poche , 3 (1980), s. 81.